Jeskyně tisíce Buddhů: Čínsky (TD): 莫高窟 ; český přepis: Čchien-fo-tung; pinyin: mò gāo kū; česky: Jeskyně tisíce Buddhů nebo Tunchuangské jeskyně: Je rozsáhlý komplex jeskynních staveb v provincii Gansu ležící 25km od města Dunhuang (Tun-chuang), v jehož prostorách je skryto 492 buddhistických chrámů.

Už od starověku byla oblast obydlena a představovala jedno z hlavních center země – Mo-Kao bylo jednou z významných křižovatek na Hedvábdné stezce, a stalo se důležitým, zejména buddhistickým, centrem. V průběhu času však byly jeskyně opouštěny, a v roce 1 000 ji opustili i poslední obyvatelé. Trvalo téměř 900 let, než byly jeskyně v roce 1 900 znovuobjeveny a opět se do nich vrátil život. Při tomto opětovném objevení bylo v jeskyních nalezeno téměř 60 tisíc textů a značné množství nástěnných maleb.

Historie

Podle zdejších tradic měl v roce 366 jeden z místních mnichů vizi tisíce Buddhů, čímž podnítil k hloubení jeskyní, jejichž počet přesáhl hranici tisíce. Jeskyně poskytovaly mnichům útočiště – sloužily jako ubytovací prostory, sklady, ale i jako učebny či meditační místnosti. Díky své poloze sem proudily neutuchající davy poutníků i obchodníků, a počet obyvatel tak razantně vzrostl natolik, že se stalo Mo-kao na dlouhou dobu jedním z nejdůležitějších buddhistických center.

V průběhu staletí zde vznikaly tisíce textů a nástěnných maleb – veškeré umění však bylo na počátku 11. století zazděno a oblast byla úplně opuštěna – místní obyvatelé se obávali muslimských a tibetských nájezdníků. O znovuobjevení se zasloužil v roce 1 900 taoistický mnich Wang Jüan-lu.

Mniši i poutníci, kteří do Mo-kao přicházeli, kreslili po stěnách nástěnné malby, jež sloužily jako dekorace, ale zároveň plnily i určitou funkci při meditacích, jejichž cílem bylo procitnutí. Nástenné malby v celém komplexu zaujímají plochu až 42 000km2. I když došlo ke znovuobjevení jeskynního komplexu už v roce 1 900, teprve v roce 1949 byly prostory zpřístupněny veřejnosti.

Bohatství

V roce 1987 byl jeskynní komplex zapsán do seznamu UNESCO. V současné době je jedním z nejvyhledávanějšách míst země návštěvníky z celého světa. Jedním z nejvýznamějších objevů je kopie Diamantové sútry pocházející z roku 868. Jedná se o nejstarší dochovanou ručně tištěnou knihu na světě – jejím autorem je Wang Ťie, a byla vytištěna pomocí dřevěných matric.