Čínský vysokorychlostní vlak je nejrychlejším vlakem Číny i celého světa. Dosahuje běžné provozní rychlosti přes 300 kilometrů v hodině …ovšem jeho maximální možná rychlost překračuje hranici 430km/h. Původní projekt vychází z konkurenčního japonského Shinkanzenu, který dnes zůstává v jeho stínu. Od počátku projektu uplynulo teprve několik let, a Čína má nejhustší síť vysokorychlostních tratí na světě.
V důsledku co nejrychlejší přepravy lidí vznikl na konci 20. století projekt vysokorychlostních vlaků, které ušetří cestujícím alespoň polovinu současného času. Jen několik let poté vznikl první prototyp, a už v roce 2002 byl otevřen první vysokorychlostní úsek mezi východočínskou megalopolí Shanghají a přilehlým letištěm. O rok později byla otevřena první vysokorychlostní trať mezi 405km vzdálenými městy Qinhuangdao a Shenyang …vlajky jezdily rychlostí 200 kilometrů v hodině.
V průběhu deseti let prošly čínské vysokorychlostní vlaky velkým vývojem, který je jen několik let po jjich vzniku posunul na přední světové příčky. V průběhu vývoje došlo ke komplikacím s železničními tratěmi, které nedokázaly dlouhodobě ustát obrovskou zátěž vytvářenou projíždějícím vlakem třistakilometrovou rychlostí …vláda proto nechala kompletně přebudovat tisíce kilometrů současné železnice.
Nejdelší vysokorychlostní trať světa leží v Číně mezi hlavním městem země a jihočínským Kantonem. Trať dosahuje délky 2 298km a čínské vlaky ji zdolají rychlostí 300 – 350 kilometrů za hodinu během osmi hodin, což je oproti původním dvaceti značná úspora. Čínská vláda má v plánu zprovoznit na této trati až 150 vlakových souprav rozložených do celého dne v obou směrech. Plné jízdné vyjde jedním směrem na necelých 900 čínských yuanů, což je v přepočtu téměř 3 000 korun.
Nejznámější čínské vlakové soupravy typu CRH byly vyvíjeny i konstruovány ve spolupráci s řadou zahraničních firem …postupem času ale ztratili zahraniční partneři celkovou účast na jejich výrobě, a zatímco první čtyři typy byli za jejich účasti, dnes je Čína plně schopna samostatné výroby. První vlakovou soupravou z čínské produkce je CRH380A, kterou velice brzy následovalo CRH6. V posledních letech se výroba upíná k vlakům typu maglev, což jsou „magneticky levitující“ soupravy …v krátké době se stala Čína průkopníkem v jejich vývoji, a dosáhla nejvyšší rychlosti na světě.
Za největší klady patří nulová nehodovost vlaků a jejich naprostá bezpečnost. Nejenom, že je trať speciálně konstruována, aby vlak nemohl vykolejit, ale zároveň je většina vysokorychlostní trati vedena v tunelech nebo mostech, aby nedošlo ke srážce s automobilem, člověkem apod. K záporům patří bezesporu vysoké náklady na výstavbu, což platí u tratí pro maglevy dvojnásob …vzhledem k síle čínské ekonomiky to ovšem pro zemi nepředstavuje příliš velký problém. Čínská vláda chce do roku 2020 pokrýt vysokorychlostními tratěmi celou zemi do takové míry, aby k nim mělo přístup alespoň 90% obyvatelstva.
