Oslavy podzimu s úctou k rodině a měsíci

Foto: Pixabay.com

Oslavy podzimu nebo také Měsíční festival jsou druhým největším svátkem v Číně. Typickým symbolem jsou sladké koláčky, čínský drak a papírové lampiony, kterými se v Číně rozhodně nešetří. Zatímco dříve děkovali lidé za bohatou sklizeň, dnes má tento svátek spíše rodinný význam. Právě v den oslav, kdy září měsíc nejdéle a nejjasněji, darují jeden druhému tradiční pokrm s přáním dlouhého a šťastného života.

Kdy oslavy podzimu probíhají

Oslavy podzimu probíhají vždy 15. dne 8. kalendářního měsíce dle čínského kalendáře – právě v tento den totiž září měsíc nejdéle a nejjasněji. Obvykle je označován jako „oslavy středu podzimu“, z čehož vychází datum konání festivalu. V pevninské Číně obvykle připadá tento svátek na jeden z víkendových dnů, zatímco v Hongkongu nebo Macau mají na oslavy jeden den navíc. V našem kalendáři vychází konání „oslav středu podzimu“ na 04. října 2017.

Legenda o vzniku slavností podzimu

Ke vzniku oslav podzimu se váže hned několik legend; tou nejznámější je zřejmě legenda o měsíční bohyni Chang’e, která byla v lidské podobě ženou legendárního lukostřelce Hou Yi. Ten zachránil zemi před sežehnutím deseti sluncí, za což obdržel od bohů odměnu – elixír, který mu přinese nesmrtelnost a místo na nebesích. Hou Yi ovšem odmítal opustit svou milovanou Chang’e, a tak společně ukryli elixír nesmrtelnosti do truhlice. Při ukrývání božího daru je sledoval lukostřelcův žák, který ihned pomýšlel na krádež.

Když se Hou Yi vydal jednoho dne na lov, rozhodl se mu elixír odcizit. Vtrhl do domů s vytaseným mečem a slovy plných výhrůžek nutil Chang’e, aby mu ho vydala. Protože věděla, že se mu nemůže ubránit, polkla obsah lahvičky jediným douškem. Záhy se začala vznášet k nebesům, a Peng Meng v panice utekl. Po návratu našel Hou Yi jenom prázdný dům, a pravdu mu řekli teprve služební.

Hou Yi, sklíčený žalem, hleděl denně na měsíc, ve kterém se rýsovala silueta jeho milované Chang’e. Pokoušel se měsíc pronásledovat; ale bezúspěšně. Rozhodl se proto na důkaz lásky obětovat jídlo a ovoce, které měla Chang’e v oblibě. Lidé z okolí se o jeho soukromém rituálu dozvěděli, a ze soucitu se ho účastnili také. Možná doufali, že více darů a obětí přivede Chang’e zpět.

Historie oslav podzimu je stará 3 000 let

Tradice „oslav podzimu“ je přežitkem ze starých dob, kdy se na území starověké Číny prováděly obřady při měsíci. Ve starých spisech je zmínka, že má Měsíc úzký vztah se změnami ročních období a zemědělské produkce. Proto chtěli Číňané poděkovat Měsíci za sklizeň, a přinášeli mu při měsíčních obřadech v období podzimu dary a oběti – nejčastěji v podobě jídla.

Nejstarší zmínky o oslavách podzimu sahají až do dynastie Čou (Zhou), která vládla na území Číny v letech 1046 – 256 př. n. l. V této době byl Měsíc oslavován výhradně ve vyšších třídách, obvykle na panovníkově dvoře. Mezi prostými lidmi a rolníky paradoxně neměl moc velký význam. Festival na oslavu měsíce postupně upadal.

V pozdějších letech, kdy vládly na území Číny dynastie Sui (581 – 618) a Tang (618 – 907), sociální prosperita inspirovala některé občany ke znovuzavedení oslavy Měsíce. Prostí lidé vyjadřovali svůj vděk volněji, zatímco u císařského dvora probíhaly oslavy několik dní. A proto se dnes konají Slavnosti podzimu od 15. srpna čínského kalendáře, nejbližšího dne úplného Měsíce, až do podzimní rovnodennosti.

V době vlády severní dynastie Song (960 – 1127) byly Slavnosti podzimu široce oslavovaným folklórním festivalem.

Zvykem je při oslavách podzimu setkání rodiny

Od starých obětí už se dávno upustilo, a oslavy podzimu jsou dnes příležitostí k setkání celé rodiny a nejbližších přátel. Všichni společně jedí měsíční koláče a přejí jeden druhému dlouhý a spokojený život.

V některých oblastech na území Číny existují ještě další zvyky, jako třeba oslavné tance. V Mongolsku je pak velmi rozšířená tradice „pronásledování měsíce“, kdy mongolští jezdci uhání za měsícem do doby, než se ztratí za obzorem.

Měsíční koláč a jeho symbolika nejenom při oslavách podzimu

Měsíční koláč nebo také yue bing je typickým pokrmem pro oslavy podzimu. Zpravidla je kulatý, což symbolizuje měsíc samotný i rovnocennost všech členů rodiny. První koláč vždy rozdělí na patřičný počet kousků, aby si vzal každý z přísedících stejně. Všichni pak ještě před snědením svého kousku přejí dlouhý a šťastný život všem ostatním.

Měsíční koláče jsou velmi sladké, měkké a plněné – obvykle lotosovými semínky, ale v některých oblastech je plní pastou z fazolek (např. Jižní Korea). Pokud sníte kulatý měsíční koláč pod měsícem, snadno se vás zmocní myšlenky na členy rodiny nebo přátele.

Oslavy podzimu probíhají doma i venku

Někteří lidé dávají přednost oslavám podzimu doma, jiní zase vyráží ven, aby se dostali co nejblíže jasnému měsíci. Některá z míst se postupem času stala velmi populární, zpravidla se jedná o památky, parky nebo scenérie a mrakodrapy.

Oslavy podzimu v jiných zemích

Oslavy podzimu se v důsledku migrace Číňanů rozšířily také do ostatních asijských zemí, a to především do Japonska, Mongolska, Vietnamu a Jižní Koreje. Průběh oslavy byl většinou zachován, takže i v jiných zemích jedí měsíční koláče pod jasným měsícem. Existují ovšem výjimky, kdy některá etnika oslavují tento den po svém.

Například lidé Miao věnují na počest Měsíce speciální tanec; lidé Dong zase „kradou měsíční ovoce“, protože při noci oslav podzimu je ovoce všech, kteří si jej utrhnou (a následně darují).