Peking je místo, kde se snoubí krásy dávné minulosti s pokrokem moderní architektury. Po celém městě jsou k vidění stovky let staré stavby, které stojí vedle moderních budov připomínajících budoucnost. Stále více lidí má zájem o moderní architekturu Pekingu, který už tak neláká pouze na památky. Starou zástavbu (nikoli historické památky) postupně nahrazují stavby 21. století, které prezentuje například hlavní sídlo Čínské státní televize CCTV nebo Národní stadion známý jako ptačí hnízdo.
Sanlitun Soho: Moderní čtvrť plná malých mrakodrapů
Na mnoha místech dnešního Pekingu vyrůstají hned celé čtvrti, které prezentují moderní dobu. Mezi ně patří i Sanlitun Soho ležící v severovýchodní části centra. Ve čtvrti najdete nespočet nižších mrakodrapů, obchoních center a dalších budov, mezi nimiž se ocitáte jako v daleké budoucnosti. Moderní komplex už přitom stojí v Pekingu bezmála 10 let, během nichž se stal oblíbeným místem místních i zahraničních návštěvníků; postupně je stále rozšiřován, a jakýmsi středobodem se stalo obchodní centrum Galaxy SOHO sskládající se ze tří oválných budov. Pro čtvrť jsou typické neobvyklé tvary zástavby a skleněná fasáda, která v průběhu celého dne zrcadlí okolní svět.
Mezinárodní centrum Phoenix Media: Skleněná pneumatika uprostřed města
Zajímavých staveb je Peking plný, a mezi nejoriginálnější bezpochyby patří Mezinárodní centrum Phoenix Media. Jeho konstrukci tvoří dvě samoastatné budovy, které byly následně obehnány skleněným pláštěm. Stavba tak připomíná na půl vyfouknutou pneumatiku enormních rozměrů, která leží uprostřed města. V těsné blízkosti je potom park s jezerem, a blízké okolí nabízí rozlehlé obytné čtvrti.
Olympijský stadion Ptačí hnízdo
Opravdu pozoruhodnou stavbou je Národní stadion zvaný Ptačí hnízdo, v němž se v roce 2008 konaly Olympijské hry. Konstrukce stavby doslova připomíná výtvor přírody, který se tentokrát skládá z ocelových nosníků naskládaných přes sebe. Stadion je výtvorem čínského umělce Ai Weiweje a švýcarského studia Herzog & deMeuron, kterým se podařilo spojit tradiční čínskou architekturu (vzhled údajně vychází r rozpraskané čínské keramiky) s moderním stavitelstvím.
Budova CCTV: Ptačí nohy v oblacích
Přibližně 234 metrů nad zemí se tyčí kolosální budova CCTV, která si vysloužila přezdívku „ptačí nohy“. To kvůli hustému smogu, který hlavní město Číny sužuje, jsou občas vidět pouze dvě věže, zatímco vrchol zůstává skrytý v hustém oblaku. Pohled na stavbu tak může někdy připomínat záběr z postapokalyptického filmu. Hlavní sídlo čínské národní televize představuje dominantu nově vznikající obchodní čtvrti CBD, která leží v centru Pekingu.
Národní divadlo (Ptačí vejce): Znázornění feng-šuej
V duchu ptačí tématiky se nese impozantní Národní divadlo připomínající ptačí vejce “plovoucí“ na hladině uměle vytvořeného jezera. Unikátní konstrukci pokrývají titanové pláty, které ve středu budovy rozdělují skleněné tabule rozbíhající se do stran. Výjimečnost Národního divadla ještě více umocňují komunistické stavby v okolí. Monumentální stavba měří 212 x 46 metrů a ukrývá tři velké sály s celkovou kapacitou 5 452 sedadel. Že se jedná o národní skvost podporuje také fakt, že je provoz z 80% dotován čínskou vládou; samotné divadlo si na sebe nevydělá ani při celoročním vyprodání. Význam divadla je ale mnohem hlubší, neboť vyjadřuje feng-šuej (divadelní areál obsahuje všech 5 prvků).
Muzeum hlavního města: Dějiny Pekingu na jednom místě
Rozlehlé Muzeum hlavního města známého také jako Muzeum dějin Pekingu skrývá rozsáhlou sbírku archeologických vykopávek, folkloru a dalších úkazů čínské historie. S rozlohou 60 tisíc čtverečních metrů (cca 12 fotbalových hřišť) je druhým největším muzeem v zemi a představuje krásný paradox mezi starou a moderní architekturou. Pekingské muzeum patří k nejmodernějším stavbám hlavního města, ačkoliv v sobě nese tisíce odkazů staré čínské historie.
Národní knihovna: Pokladnice čínské literatury
V roce 2007 byl uveden zcela nový vzhled Národní knihovny v Pekingu, která je největší světovou nositelkou čínské literatury a zároveň digitální zdrojovou základnou a nejpokročilejší základnou síťových služeb v Číně. Má rozlohu přes 80 tisíc metrů čtverečních (16 fotbalových hřišť) a denně vítá kolem 8 000 návštěvníků. Velikostí stavební plochy se umístila ve světovém žebříčku na třetím místě hned za Kongresovou knihovnou v USA a Ruskou státní knihovnou.
Pekingské národní plavecké centrum
Opravdu důmyslný skvost představuje Pekingské národní plavecké centrum, které leží v těsné blízkosti stadionu „ptačí hnízdo“, a bylo hlavním dějištěm při OH. Známé je také pod názvem „vodní kostka“, kterou svým vzhledem také připomíná. Díky svým 100 000 metrům čtverečním foliových fasád se centrum stalo nejsložitější a nejkomplexnější strukturou foliových fasád na světě. Při denním světle kostka doslova svítí azurově modrou barvou, zatímco v noci vytváří LED bubliny pozoruhodné světelné efekty.
Pekingské mezinárodní letiště: Největší terminál světa
Pro příležitost konání olympijských her byl roku 2008 postaven největší letištní terminál na světě, a sice „Terminál 3“ pekingského mezinárodního letiště. Stavba je mimořádně ekologická, díky čemuž podstatně šetří životní prostředí. Terminál 3 s přehledem odolává zimnímu i letnímu období, během kterých spotřebovává minimum energie na vytápění nebo klimatizování.
Pekingská digitální budova: Elektronika v architektuře
Kombinace čínské architektury a elektroniky dala vzniknout Pekingské digitální budově, která vypadá z přední a zadní strany jako základní deska, zatímco boční stěny připomínají čárový kód. Budova sloužila během olympijských her v roce 2008 jako datové centrum. Od skončení her je využívána jako muzeum výpočetní techniky a výstavní prostory pro společnosti zabývající se výpočetní technikou. Jako jediná z významných staveb byla Pekingská digitální budova navržena čínským architektem, a sice Pei Zhuem.
