Čína je ve dnešním světě pojmem, který s sebou nese obrovské množství nejrůznějších asociací. Někteří si tuto zemi spojují s kulturní rozmanitostí a bohatou historií, jiní zase vnímají její ekonomickou sílu a obdivují efektivitu, s jakou je schopna zahltit svými produkty světové trhy. Jedná se rovněž o zemi, jejíž ekonomické a politické kroky někdy budí na mezinárodní scéně spoustu vášní. Jedno je však jisté. Jedná se o mocného hráče, se kterým je třeba v dnešní době počítat. V čem se však skrývá její síla? Jak lze charakterizovat zemi, o níž se dnes vedou tak intenzivní debaty?
Historie Číny provázená dynastiemi
Historie Číny byla až do roku 1912 úzce spjatá s dynastiemi, které se periodicky střídaly. Ještě před nimi však zemi vládlo Pět legendárních vladařů, z nichž za zmínku stojí zejména pověstmi opředený Žlutý císař. Je považován za kulturního hrdinu, který dle legend stvořil první lidi a vymyslel mnoho klíčových odvětví jako je lékařství, metalurgie nebo architektura. Za první potvrzenou dynastii mnozí považují teprve dynastii Šang, která se udržela u moci po dobu 600 let (od 17. století př. n. l.).
Podle některých zdrojů jí ale předcházela ještě legendární dynastie Šia (Xia), jejíž území se rozprostíralo podél koryta Žluté řeky …bohužel se o ní moc poznatků nedochovalo. Období dynastií, z nichž stojí za zmínku Han, Ming nebo Čching, skončilo spolu s posledním císařem Pchu I v roce 1912. Stejný rok je zároveň považován za začátek moderní Číny, v jejímž čele stanul Sunjatsen z hnutí Kuomintang.
Počátek moderní doby Čínské lidové republiky
První polovina 20. století se v Číně nesla v duchu rivality mezi komunisty a nacionalisty. Jejich spor, dočasně přerušen druhoválečným konfliktem, vyvrcholil v občanskou válku, která skončila v roce 1949 vítězstvím komunistů pod vedením Mao Ce-tunga a vznikem Čínské lidové republiky. Nacionalisté, potažmo radikální strana Kuomintang, se stáhli na ostrov Tchaj-wan, kde založili Čínskou republiku …ta má dodnes vlastní vládu, ale v zásadních otázkách podléhá Pekingu.
Velký vojevůdce Mao Ce-tung je známý pro své rozsáhlé – a poněkud radikální – ekonomické, sociální, kulturní i politické reformy, při nichž bylo popraveno na 50 milionů lidí. Jeho kroky jsou mnohými odsuzovány, jiní je zpětně vnímají jako nezbytné (ač v jistých směrech přehnané) kroky k položení základního kamene silného státu.
Zpustošenou zemi, v níž téměř neexistovalo zdravotnictví ani řád, a na mnoha místech prakticky neměly státní orgány žádnou moc, převzal Teng Siao‑pching, který prosadil ideu socialistické tržní ekonomiky. Stejně jako jeho předchůdce byl však často obviňován z potlačování lidských práv a systematické likvidace politických protivníků. Přesto vedly jeho kroky k ekonomickému boomu, a to hlavně díky tzv. „zvláštním ekonomickým oblastem“, jež lákaly zahraniční investory ve velkém.
Mohlo by vás zajímat: Čínské vynálezy, které změnily svět a posunuly lidstvo
Dnes patří ČLR ke světovým supervelmocem
Ačkoliv mnozí stále žijí v domnění, že je oblast Číny chudinská oblast, kde všichni „šlapou rýži“, jedná se ve skutečnosti o vyspělou zemi protkanou moderní dobou. O vyspělosti svědčí zejména ekonomická pozice; Čínská lidová republika je největším výrobcem na světě, přičemž většinu zboží vyváží do zahraničí. Země hraje důležitou roli také na politické a vojenské scéně, ačkoliv se světového dění nějak výrazně neúčastní.
V poslední dekádě získala Čínská lidová republika status supervelmoci, čímž výrazně změnilo mezinárodní rozdělení sil. Země disponuje největší pěchotní armádou a každoročně investuje do armádního vybavení nejvíce peněz. Východočínský přístav v Šanghaji převzal post největšího přístavu světa (projde jím nejvíce zboží), napříč severovýchodním pobřežím bylo vystavěno přes 10 000km vysokorychlostní tratě; každoročně vznikne na území ČLR nejvíce mrakodrapů, denně dochází k aplikaci nových technologií, čímž se neustále posouvají možnosti země.
Situace se zlepšila, přesto mnozí ukazují na Čínu prstem
Přestože je společensko-politická situace dnes mnohem lepší než ve druhé polovině 20. století, poukazují humanitární organizace na porušování lidských práv a represe, které souvisí s politickým smýšlením, náboženstvím, vzděláním nebo třeba s menšinami. Svoboda projevu i víry jsou sice zakotveny v čínských zákonech, v praxi ale dochází k podřizování zájmům vládnoucí strany. Má to ale i svá pro, protože nemusí v Číně řešit nepřizpůsobivé aspekty, s nimiž si rázně poradí bez svolení cizineckých humanitárních organizací.
Mohlo by vás zajímat: Starobylé obchodní centrum Shi Cheng pohltila voda, je Atlantidou Číny
Obyvatelstvo nejlidnatější země světa pomalu vymírá
Co se počtu obyvatel týče, je Čínská lidová republika dle údajů z 20. května 2018 nelidnatější zemí světa. Na jejím území žije přes 1,4 miliardy obyvatel, čemuž může v současné době konkurovat pouze sousední Indie. Zdaleka největší etnickou skupinou na území Čínské lidové republiky jsou Chánové, kteří tvoří zhruba 92 % obyvatelstva. Lze je považovat za přímé nositele tradiční čínské kultury a „opravdové“ Číňany, ačkoliv původně nežili na celém území Číny.
Rychlý nárůst obyvatel přiměl někdejší vládu k zavedení politiky jednoho dítěte, takže mohly mít rodiny jenom jedno dítě „zařazené v systému“. Druhého potomka si mohly pořídit jenom bohaté rodiny, které za něj mohly platit výdaje na zdravotnictví, vzdělání i další. Dnes naopak vláda na druhé a třetí dítě přispívá tolik, že se rodinám „vyplatí“ pořídit si další dítě. Přibližně 92% obyvatel žije ve městech, přičemž je valná většina velkých městech u východního nebo jižního pobřeží. K hlavním centrům patří Peking, Šanghaj nebo Guangzhou známý také jako Kanton, který přerůstá v 70 milionovou aglomeraci.
K dalším etnikům patří Čuangové, Mandžuové, problematičtí Tibeťané, nebo třeba muslimští Ujgurové a Chuejové. Rozdílná náboženství jednotlivých etnik jsou důvodem, proč jsou identita a práva některých menšin soustavně utlačována. V nedávné době bylo kupříkladu zakázáno pojmenovat dítě typickým muslimským jménem nebo zákaz projevování islámu na veřejnosti, čímž čínská vláda radikálně zakročila proti možným problémům s tímto etnikem.
Mohlo by vás zajímat: Hongkongské klece, nedůstojné žití pro desítky tisíc lidí
Zničení „pravé“ kultury a její nová tvář
V druhé polovině 20. stoleté utrpěla čínská kultura těžkou ránu v důsledku Velké proletářské kulturní revoluce Mao Ce-tunga. Změně neušla městská zástavba ani kulturní památky, většina chrámů tak ztratila svou původní podobu, zničeno bylo nespočet uměleckých děl. Kultura čínských obyvatel je odpradávna proslulá kaligrafií, poezií, malířstvím, architekturou, literárním uměním i dalšími obory, které dnes tvoří pozoruhodný celek.
I přes těžké ztráty se čínská kultura vzpamatovala, a díky cenzuře se jí dotkla globalizace jenom ve velmi omezené míře. Za zmínku stojí třeba tradiční čínské svátky jako Zlatý týden, Čínský nový rok nebo Svátek středu podzimu (Oslavy podzimu). Většina z nich má společné aspekty, a sice navštěvování blízkých, buddhistických chrámů, přípravu speciálních pokrmů nebo slavnosti doprovázené tancem.
Čína je cestovatelským rájem
Cestovateli má Čínská lidová republika rozhodně co nabídnout, v posledních letech patří k velmi oblíbeným destinacím. Mezi nejznámější a turisticky nejatraktivnější místa patří Velká čínská zeď, mystické Žluté hory, terakotová armáda, Zakázané město nebo Peking, hlavní město země. Zvídavější návštěvníci se vydávají i mimo hlavní destinace; oblíbená je třeba jeskyně tisíce Buddhů, v níž byla objevena Diamantová sútra (nejstarší kniha na světě), do starobylého království Kašgar, města Lijiang, kde dodnes dodržují tisíc let staré tradice, nebo do Údolí devíti vesnic s magicky zbarvenými jezírky.
Kdo dává přednost moderní zástavbě, může navštívit městkou džungli. Z těch největších rozhodně už zmíněný Peking, Šanghaj, Šen-čen nebo Hongkong, které patří k hlavním centrům obchodu, politiky a hospodářství. Pozornost si zaslouží Šanghajská věž (nejvyšší budovy ČLR), z níž je krásný výhled na celé město, PingAn Tower, dominanta Šen-čenu, nebo mediální čtvrť v Pekingu v čele s hlavní budovou čínské televize CCTV.
Mohlo by vás zajímat: Peking a jeho památky, některé jsou staré i 800 let
Čínská kuchyně je rozmanitá a plná překvapení
Kuchyně vzdálené Číny je plná rozmanitostí …používá se spoustu zeleniny, koření i způsobů přípravy. Jídelníček není v celé zemi stejný, ale liší region od regionu, kde dodnes vychází z původních tradic. K vaření se přitom používají výhradně lokální suroviny, takže zatímco někde dělají výhradně sladkokyselé pokrmy, jinde nesmí chybět čili v jediném soustu.
K nejznámějším kuchyním patří pekingská, kterou charakterizují lehce kořeněná jídla vařená v páře; sečuánská, v níž najdete výhradně pikantní masové pokrmy; nebo kuchyně kantonská, která je proslulá svou sladkokyselou chutí. Nutno zdůraznit, že má čínská kuchyně „pravou chuť“ výhradně na domácí půdě, zejména potom v menších městech nebo venkovských oblastech. Dobré jídlo pořídíte i ve velkých aglomeracích, pro to „pravé“ však musíte zajít na pouliční trhy, fastfoodům se raději vyhněte.
Rozmanité podnebí
Čínská lidová republika je skutečně obrovská země (3. největší na světě), a svou rozlohou zasahuje do několika podnebných pásem. Na území země najdeme husté lesy, vysoká pohoří, úrodné nížiny i vyprahlé pouště …klimatické rozdíly mezi severní, jižní a východní částí jsou velké, a lze je rozdělit do dvou skupin (oblastí):
- Severozápad se vyznačuje suchým, kontinentálním klimatem se studenými zimami a horkými léty
- Jihovýchodní část země ovlivňují letní monsuny, které přináší srážky a záplavy. Právě tyhle klimatické rozdíly ale můžou za vznik některých specifik jako jsou rýžové terasy nebo přírodní krasové oblasti
Administrativní členění Čínské lidové republiky
Ohromná rozloha Čínské lidové republiky vyžaduje propracovaný systém administrativního členění. Nejvyšší status mají provincie, které zahrnují 34 celků (počítáme-li i Tchaj-wan), na jejichž úroveň se řadí i pět autonomních oblastí a čtyři přímo spravovaná města (Peking, Šanghaj, Čchunh-čhing (Chongqing), Tchien-ťin (Tianjin). Další dělení představují prefektury, jichž má Čínská lidová republika 333, třetí stupeň členění představují okresy s celkovým počtem 2858. Poslední stupeň (nemá takovou váhu) administrativního dělení zakončují malé obce a vesnice.
Mohlo by vás zajímat: Čínský drak: Ochránce lidu a symbol moci (co o něm víme?)
Dynamická ekonomika patří k nejsilnějším na světě
Čínská lidová republika je dnes hospodářskou velmocí nebývalých rozměrů, jimiž předběhla největší světové trhy. Základním kamenem byla již zmíněná idea socialistické tržní ekonomiky, kterou v 90. letech minulého století prosadil Teng Siao‑pching. Ten umožnil zahraničním firmám vstup do „zvláštních ekonomických oblastí“, z nichž bylo možné odvádět státu menší daně.
Vláda ČLR investuje značné částky do moderních technologií a armády, přičemž provádí spoustu obchodů mimo asijský kontinent. V zahraničí investuje do různých hospodářských odvětví, z nichž mají největší zájem na automobilovém průmyslu, infrastruktuře, sportovních klubech, telekomunikačních sítích, elektronice a finančních trzích.
Mohlo by vás zajímat: Nejvyšší budovy Číny mají přes půl kilometru, probodávají mraky
Státní symboly Čínské lidové republiky
Symboly Čínské lidové republiky jsou celkem tři, patří k nim Pochod dobrovolníků, který byl v roce 1949 prohlášen za státní hymnu. V období vlády Mao Ce-tunga ji neoficiálně nahradila píseň Východ je rudý, a statusu státního symbolu se dočkala v roce 2004 dodatkem k ústavě. K dalším patří státní znak zobrazující zlatou bránu do Zakázaného města, která stojí na červeném kruhu, v jehož středu je pět zlatých hvězd. Ty jsou rovněž v horním levém rohu státní vlajky ČLR, přičemž jsou umístěné na červeném podkladu, a jedna z nich je větší než ostatní.
Co si ještě přečíst? Pravidelně pro vás připravujeme magazín o Asii
