Tichomořský poloostrovní stát Malajsie je unikátní svou různorodostí a turistickou přívětivostí. Tato země nabízí snad úplně vše, po čem cestovatelovo srdce touží, ať už je to cokoliv. Dokonalým příkladem toho jsou zdejší ostrovy a ostrůvky, z nichž každý nabízí trochu jiné emocionální klima a kulturní vyžití. Svůj vlastní ostrov tu tak mají milovníci luxusu, baťůžkáři i další druhy divokých cestovatelů.
Perhentianské „hippie“ ostrovy
Ostrovy u severovýchodního pobřeží země jsou baštou všech nalehko cestujících volnomyšlenkářů. Zdejší vody jsou průzračně čisté a obydlené mnoha druhy mořských živočichů žijících ve vodách bezprostředně přilehlých k plážím, což z nich činí skvělé místo pro šnorchlování.
Zdejší domorodí rybáři změnili živnost a stali se z nich průvodci, kteří jsou více než ochotni turisty zavést do nejzazších zákoutí a lagun na plavbu mezi žraloky a mořské želvy. Večerní život tady také není k zahození. V místních plážových barech je místo pro sezení na velkých polštářích přímo na písku, kde je oblíbené místo pro nejrůznější potulné umělce a hudebníky.
Tioman, jeden z nejkrásnějších ostrovů světa
Velmi populární malajský ostrov byl využit filmaři pro natáčení snímku Jižní Pacifik z konce 50. let minulého století a v časopise Time byl před třiceti lety zvolen jedním z nejkrásnějších ostrovů světa. Sice uběhla už slušná řádka let od obou událostí, zdejší na ně ale i po půl století velmi rádi poukazují.
Jisté je, že i když už díky turistickému ruchu ztratil něco málo ze své divokosti, i přesto si Tioman doposud zachoval charakter rajské krajiny s pralesy a divokou zvěří. Dokonce je možné na souši mezi vesnickými domy potkat obrovské varany, kteří hledají potravu. Lidem se ale vyhýbají. Tedy aspoň většinou.
Prokletý ostrov Langkawi – luxusní bezcelní letovisko
Více než sto let na ostrově na hranici s Thajskem pronásledovala kletba ženy zabité pro cizoložství, která přiřkla ostrovu sedm generací trvající války a chudobu. Dva roky po vynesení kletby byl ostrov napaden thajskou invazí a zdejší populace pomalu umírala hlady, načež se území změnilo na neúrodnou pláň. Až roku 1986 se rozhodlo o jeho přeměně na turistické letovisko a byl prohlášen za bezcelní zónu. Od té doby se stal vyhledávaným turistickým cílem. Nachází se zde lanovka přes dva kilometry dlouhá a vznášející se přes 700 metrů nad mořskou hladinou.
Mrazivou zajímavostí je, že rodina ženy, která vyřkla kletbu nad ostrovem, se po thajské invazi přestěhovala do Phuketu. Až potomek 7. generace se narodil zpět na ostrově Langkawi, a to právě v roce 1986.
Potapěčský ráj Sipadan
Po letitém sporu s Indonésií o příslušnost ostrova Sipadan přiřkl Mezinárodní soudní dvůr jeho vlastnictví Malajsii. Ta tak získala další turisticky atraktivní a ze zoologického hlediska báječně rozmanité prostředí, které obývá na 3000 druhů ryb, stovek druhů korálů želv a jiných živočichů. Zdejší podvodní prostředí je však zrádné i pro zvířata samotná. Nachází se tu takzvaná želví hrobka, což je podmořský skalní labyrint, jehož spletité „chodby“ stály život už mnoho nebohých tvorů.
Kvůli jeho ochraně je však ruch na tomto ostrově limitován zákonem, který zakazuje noční ponory a povoluje přístup do moře denně jen 120 potápěčům.
