Domluvené sňatky už v západním světě téměř neexistují. Stále však na světě existuje mnoho zemí, kde se dva mladí lidé nemohou vzít bez svolení svých rodin. Nebo se budoucí novomanželé poznají dokonce až poté, co je jejich sňatek příbuznými dojednán. Nejedná se totiž o nic jiného, než o obchodní smlouvu, která musí být přijatelná pro obě strany. I když v současné době už se i v Indii blýská na lepší časy.
Indické tradice v případě sňatků velí, že děti musí beze zbytku respektovat rozhodnutí svých rodičů, co se týče volby partnera pro založení rodiny. Zásadní roli pak hraje rodinné pozadí, její historie, kultura a samozřejmě peníze. Poté, co obě rodiny o sobě navzájem zjistí a ověří zmíněné skutečnosti, mohou se s jejich souhlasem nevěsta a ženich setkat.
Svatební nadšení zvyšuje náklady
Rodinné předsvatební diskuse se podobají velkému chaosu. Je potřeba probrat veškeré náležitosti svatby od velikosti svatby a pozvaných hostů, přes výběr svatebního menu až po kostýmy, šperky, dekorace atp. Čím více se svatba blíží, tím více je ve vzduchu vzrušení a tím spíše mají rodiny tendenci sáhnout hlouběji do kapsy. Což se však může negativně promítnout na novomanžele po svatbě.
Proto je pro indické svatebčany klíčové hovořit o finanční problematice už před zahájením svatebních příprav. Je totiž zapotřebí, aby novomanželé byli připraveni na nejrůznější nepříjemná překvapení v podobě dluhů a jiných závazků vzniklých v době svatebních příprav. Protože se totiž jedná o událost, která se odehrává pouze jednou v životě, mají rodiny tendenci při jejím plánování poněkud přestřelit své finanční možnosti.
Problematické věno je zakázáno zákonem
Důležitým aspektem indických svateb bývá také výměna věna, která se v indické historii nezřídka stává příčinou konfliktů a dokonce fyzického násilí. To je také důvod, proč byl tento tradiční institut v Indii zákonem roku 1983 zakázán pod pohrůžkou až sedmiletého pobytu za mřížemi, v extrémních případech až na doživotí. Tím se mělo předejít útlaku, týrání a úmrtí žen v domovech jejich manželů. Ve skutečnosti se však přes zákonné zákazy a hrozby přísných sankcí v praxi žádné významné změny neodehrály.
Věno bývá ve zdejším prostředí chápáno jako dar nevěstiných rodičů ženichovi. To bývá zvykem v přísně patriarchálních společnostech, kde ženy nemají žádná vlastnická práva. I dnes bývá zvykem, že žena se po svatbě stěhuje do domova rodiny jejího manžela a věno je tak způsobem kompenzace finančních nákladů na život ženy v její nové domácnosti.
Indové dcery nechtějí, jsou drahé
O čem se hovoří jenom zřídka je, že výše věna nárokovaná na nevěstině rodině se odvíjí od finančního stavu rodiny ženichovy. To je také důvod, proč v indických rodinách nebývá příchod děvčátka do rodiny příliš vítán. I v době 21. století mívá tento postoj ke svatbám často za následek ilegálních a neodborně provedených potratů žen. Ve větších městech už se však naštěstí od těchto praktik pomalu ustupuje, na venkově jsou však dosud běžnou praxí.
