Zakázané město bylo symbolem moci a vstup se trestal smrtí

Foto: Pixabay.com

Zakázané město je rozsáhlý komplex budov vybudovaný v 15. století, ležící uvnitř Vnitřního města v Pekingu, hlavním městě Číny. Bylo vybudováno za vlády dynastie Ming, a stalo se sídlem císařů na více než 500 let. Císařovo sídlo tvořilo téměř 800 budov s rozlehlými zahradami, které byly obehnány 8,5m širokými hradbami s výškou 12,5m, a 52m širokým vodním příkopem. Zakázané město bylo pro obyčejné smrtelníky zapovězeno, a nikdo kromě císaře a jeho doprovodu nesměl vstoupit pod trestem smrti. Město utrpělo v průběhu válek rozsáhlé škody, a téměř 85% budov bylo v důsledku válek zničeno. K jeho obnovení došlo v 18. století, několik let po nástupu dynastie Čching, která přijala Zakázané město rovněž za sídlo císaře. Dnes už svému původnímu účelu neslouží, a je otevřeno veřejnosti – získalo si proto název Palácové muzeum nebo Purpurové zakázané město. Kromě cenné historické památky je vyhledávanou turistickou atrakcí.

Zakázané město v historii


Zakázané město bylo vybudováno na příkaz císaře Jung-le za vlády dynastie Ming. Většina města byla v 17. století zničena v důsledku válek, a k jeho úplnému obnovení došlo až v následujícím století, ze kterého pochází dodnes dochované budovy. V průběhu 500 let bylo město domovem 24 císařů dvou dynastií, Ming a Čching.
Město staré více než 600 let bylo založeno v roce 1 406 na příkaz císaře Jung-le z vládcnoucí dynastie Ming. Stavba trvala dlouhých 14 let, a náklady na jeho vybudování vystoupaly do astronomické výše. Komplex byl natolik rozsáhlý, že se muselo na jeho stavbě podílet přes milion dělníků a otroků ze všech koutů země.

Celý palácový komplex byl vybudován ze dřeva, čehož využili v 17. století Mandžuové, aby město vypálili a vyplenili – jejich pokus byl úspěšný, a více než 80% města lehlo popelem. K jeho obnovení došlo opět v 18. století, když se ujali vlády Mandžuové, kteří založili dynastii Čching. Město se na konci 19. století stalo opět cílem plenění, tentokrát ale japonských válečníků, a o několik let později bylo znovuvypleněno čínskou nacionalistickou stranou Kuomintang, která po roce 1949 uprchla na Taiwan.

V roce 1987 bylo Zakázané město zapsáno a seznam světového dědictví UNESCO jako největší a nejzachovalejší palácový komplex na světě.

Struktura města


Hlavní vstup vede z jihu Branou nebeského klidu, která leží na pekingském náměstí Tiananmen. Za 52m širokým vodním příkopem a 12,5m vysokými hradbami se nenachází jediná samostatně stojící budova. Celý komplex je totiž tvořen soustavou síní, paláců a chrámů, které jsou mezi sebou propojeny chodbami a podchody, takže vytváří jeden obří palác. Celý areál Zakázaného města kopíruje polohu severo-jižní osy, přičemž leží vchod do jednotlivých síní, paláců či chrámů výhradně na jižní straně. Největší i a nejvyšší budovou je Síň nejvyšší harmonie, která se nachází na druhém nádvoří z jihu. V síni nejvyšší harmonie probíhaly nejvýznamější obřady, a budova nesměla být převýšena žádnou z jiných budov nebo stromem.

Symbolika Zakázaného města


Zakázané město nebylo zbudováno výhradně za účelem života v přepychu – Jung-le chtěl dát obyčejným lidem najevo, že je v každém ohledu nadřazenější, a jeho moc je neomezená. Už od dob Prvního císaře se všichni ostatní císaři považovali za bohy, a věřili, že budou po smrti žít mezi ostatními bohy. Stejnou filozofii koneckonců zastávali i všichni ostatní císaři, kteří kdy Číně vládli. Město se tak stalo symbolem nadřazenosti a absolutní, ničím neomezené moci.

Symbolikou opředená je každá část města – tou nejznámější je, že má celý palácový komplex 9 999 místností. Devítka byla v Číně považována za magickou, protože stejné slovo znamená v čínštině dlouhý. Téměř všechny dveře v paláci jsou proto zpevněny devíti řadami hřebů zatlučených po devíti. Střechy strážních věží podpírá 9 trámů a 18 sloupů doplněných o 72 střešních podpěr – i když nemají na první pohled další dvě čísla s devítkou nic společného, ve skutečnosti je tomu přesně naopak – obě jsou totiž násobky devíti, a při sečtení 9, 18 a 72 dostaneme číslo 99.

Dominantní barvou města je žlutá, která byla odedávna barvou císařské rodiny. Na důkaz, že je Zakázané město určeno výhradně pro císařskou rodinu, má každá budova žlutou střechu – jedinou výjimkou je knihovna s černou střechou, která má symbolicky chránit město před ohněm.