Řeka Mekong je na pokraji kolapsu, Čína ohrožuje ekosystém i okolní státy

Foto: Pixabay.com

Čína chce zpřístupnit veletok Mekong obřím nákladním lodím. Od začátku století zničujícím způsobem zasahuje do koryta řeky, čímž ohrožuje existenci zdejších živočišných druhů, ale také přivádí do existenčních potíží obyvatele ostatních států, kteří jsou na řece Mekong životně závislí.

Mekong patří mezi desítku největších řek světa. Vede napříč asijským kontinentem od Tibetu až do Jihočínského moře a protéká celkem šesti zeměmi. Podél jejího koryta leží mimo Číny ještě Laos, Thajsko, Myanmar, Kambodža a Vietnam, jejíž obyvatelé na ní do velké míry staví vlastní živobytí. Mimoto je z hlediska rozmanitosti živočišných druhů žijících ve vodách Mekongu tato řeka téměř bezkonkurenční. Jediná podobná řeka v tomto smyslu je jihoamerická Amazonka.

Čína porušuje pravidla a ohrožuje zvířata i lidi

Přes četné úmluvy a dohodnutá pravidla o nakládání s touto řekou se na začátku tohoto století Čína rozhodla zpřístupnit plavbu Mekongem obřím nákladním lodím, od nichž sobě i svým sousedům slibuje zlepšení možností obchodu a lepší přístupnost turistickému ruchu. Za tímto cílem neváhá její vláda nejenom porušovat zmiňovaná pravidla, ale ohrozit život v řece i lidí kolem ní.

K dosažení tohoto cíle už příliš mnoho nechybí. Poté, co bylo koryto Mekongu na území Číny osazeno desítkami přehrad chybí už jen vybagrovat dosud nesplavné zhruba 100 kilometrů dlouhé pásmo peřejí, skal a písčin. Tato oblast je však klíčově důležitá pro místní živočichy, kteří jej využívají jako místo pro kladení vajec. Jejich vybagrováním tak hrozí nenapravitelné ekologické škody.

„Společná řeka, společná budoucnost“

Pod tímto propadgandistickým heslem se snažila pro svůj projekt získat podporu ostatních států podél toku Mekongu. Postupem času se však množí skepse všech zúčastněných, a to kvůli ohrožení nejen přírodní rovnováhy, ale také životů milionů lidí.

Na území Laosu a Kambodži už je řekla splavná, nicméně v severním Thajsku naráží čínská stavební firma na komplikace v podobě vytrvalého odporu místních aktivistů. Ti si ale uvědomují, že proti záměru Pekingu nemají šanci uspět.

Čínské sliby o všeobecné prospěšnosti projektu na vytvoření říční superdálnice navíc přestávají být aktuální. Po vytvoření desítek přehrad a vodních elektráren podél toku Mekongu i jejich přítocích se projevilo nezvyklým poklesem hladiny v ostatních částech řeky, což neblaze pociťují například rybáři nebo pěstitelé rýže, a to přesto, že podle platných úmluv by Čína měla informovat ostatní státy podél toku o činnostech ovlivňujících hladinu řeky.

Ekonomický přínos úpravy řeky je sporný

Americký deník New York Times uveřejnil studii, podle níž zesplavnění řeky a její osazení přehradami nemusí být tak přínosné, jak čínská vláda sousedním státům tvrdí. Jednou z věcí je například produkce elektřiny z vodních elektráren v hrázích, které blokují průtok vody.

Zatímco si Laos slibuje, že díky dodávkám elektrického proudu pro celou jihovýchodní Asii nastartuje svoji ekonomiku, ukazuje se, že ve skutečnosti už nyní je v tomto regionu energie přebytek a nebude ji komu dodávat. To je poněkud nemilé, neboť výstavba elektráren stála Laos na tři miliardy dolarů a navíc díky nehodě se špatně navrženou a následně protrhnutou hrází přišly desítky lidí o život a tisíce zůstaly bez domova. Velkolepé plány už však Číně nejspíš nikdo nepřekazí a planeta Země tak přijde o jednu z nejbohatších studnic neprobádaného života a zdroje potravy pro jihoasijské země.