V indických leopardích městech žijí zvířata po boku lidí ve vzájemné symbióze

Foto: Pixabay.com

Jako v rajské zahradě žijí obyvatelé indických měst Bera a Dillí. Bok po boku tu totiž ve vzájemné shodě sdílejí životní prostor lidé a divoké kočkovité šelmy. Ačkoliv zbytek světa nad touto situací nechápavě kroutí hlavou, zdejší obyvatelé se přenesli přes pocity strachu a poskytují útočiště dravcům, jejichž druh je na pokraji vyhynutí.

Zvířata ohrožují lovci i urbanizace

Kácení rozsáhlých tropických lesů v důsledku překotné urbanizace na území indického subkontinentu připravilo o životní prostředí mnoho původních živočišných druhů, mezi nimiž je i levhart skvrnitý, známý též pod názvem leopard. Tato šelma většinu svého života tráví odpočinkem na silných větvích stromů, které jim poskytují stín a útočiště. Na zem sestupují pouze za účelem lovu potravy.

Populace leopardů meziročně klesá o tisíce kusů v důsledku ilegálního odlovu kvůli cenným kožešinám. Během posledních desetiletí přišlo o život rukou pytláků přes 3000 levhartů, a to jen ve odhalených a zdokumentovaných případech.

Největší útočiště leopardů světa

Nejproslulejší leopardí baštou je městečko Bera v severozápadní části provincie Uttar Pardesh, která je označovaná za oblast s největší koncentrací těchto zvířat na světě, díky čemuž se také stala oblíbeným turistickým cílem milovníků volně žijící divoké zvěře.

Obyvatelé této obce jsou oddanými uctívači boha Šivy, což je hinduistický bůh divočiny a bývá zobrazován oděný právě v leopardí kůži. To je také jedním z důvodů, proč místní ochotně přijali zvířata mezi sebe jakožto ztělesnění jejich patrona.

Ulovený dobytek je obětinou bohu

A v rámci úcty k němu také probíhá vzájemný život a řešení případných konfliktů. I na ty samozřejmě občas dojde, zejména vezmeme-li v potaz, že zdejší lid je zejména z řad zemědělců a chovatelů dobytka.

Protože se levharti na území Béry pohybují zcela volně, je pochopitelné, že se za potravou nevydávají nikam daleko, nýbrž využívají nejbližších dostupných zdrojů. Často je tak možno spatřit kočičího lovce vlekoucího za sebou bezvládnou kozu, ovci nebo tele. Místní si s tím ale hlavu nelámou. Ztracená zvířata pokládají za obětinu bohu Šivovi, který je za ni odmění dvojím požehnáním.

Navíc, pokud tímto způsobem některý ze zemědělců přijde o své zvíře, stačí požádat ministerstvo lesního hospodářství o finanční kompenzaci, která mu jeho ztracené kusy dobytka vynahradí.

V Bombaji likvidují škůdce

Druhým proslulým městským útočištěm levhartů je proslulá indická filmová metropole Bombaj, kde symbióza zachází ještě o něco dále. Levharti jsou totiž řešením palčivého problému tohoto města s toulavými psy, kteří se nekontrolovatelně množí a často útočí na lidi, z nichž přes 500 již zemřelo kvůli infekci vzteklinou.

Poté, co se levharti nastěhovali do města, se tito škůdci stali součástí jejich jídelníčku a i když to může znít v souvislosti se psy poněkud krutě, palčivý problém bombajských ulic se pomalu snižuje na únosnější míru.

Je sice pravda, že se již sem tam vyskytly také případy útoku leopardů na člověka, nicméně těchto případů není mnoho a lze jim předcházet správnou edukací místního obyvatelstva, která se může stát proveditelným konceptem aplikovatelným nejen na města v Indii, ale i v ostatních částech Asie či po celém světě.