V Číně ukradnou každý rok 130 000 dětí, je to těžký business, který nejde zastavit

Obchod s dětmi má v Číně přes 200 000 obětí ročně, a asi tetinu z nich prodají vlastní rodiče dobrovolně, zatímco ty zbylé se kradou na ulicích. Nejúčinnější zbraní v boji jsou překvapivě sociální sítě, ale únosy se nedaří zastavit.

Obchodování s dětmi je dnes vážným sociálním problémem, a dle vyjádření zdroje „není všeobecně považováno za zločin, ale jednoduše za tradici“. Ačkoliv obchod s dětmi v 60. letech 20. století úplně skončil (po nástupu Mao Ce-tunga k moci), o dvacet let později začal zase postupně ožívat. Vzhledem k tomu, že byl zhruba do konce století prodej dětí soustředěn na zahraničí, nevěnovala mu čínská vláda příliš pozornosti. Jenomže prodej dětí od začátku 21. století výrazně roste, a když začaly čínské úřady evidovat ročně kolem 200 tisíc případů, stal se z toho vážný sociální problém.

Jak se kradou děti - Čína

Domů se vrátí minimum dětí, nové rodiny je dobře skryjí

Na sociální síti Weibo se často objevuje slogan „pomoz se našim dětem vrátit domů“, který cílí na čínskou vládu i širokou veřejnost. Ten přímo vyzývá všechny zákonodárce i veřejnost, aby pomohli obchod s dětmi na černém trhu zastavit. Dle Weibo se v Čínské lidové republice se ztratí každoročně asi 200 000 dětí, z nichž se vrátí domů asi 0,1 % (tj. pouhých 200 dětí). Důvod krádeže bývá v naprosté většině případů stejný – za únos zaplatil bohatý pár (ať už v Číně nebo mimo ni), který nemůže mít vlastní děti.

Záběry z kamer ukazují, jak se v Číně kradou děti

Z velké části jsou kradeni chlapci, protože v čínské společnosti převládá všeobecný názor, že může rodinu podpořit/zachránit jedině muž; jak stojí v čínském idiomu „Oceňovat muže a ženy provdávat.“ V mnoha případech se rovněž stane, že pokud se rodině narodí dívka, odloží ji k adopci a nechá si ukrást chlapce, čímž sedí časová osa, a za tučný úplatek se stanou kupující jeho legálními rodiči. Řada ukradených dětí končí i u zločineckých skupin, které je využívají k „pouličním špinavostem“. Jedná se o krádeže i žebrání peněz, a mnohé bývají zneužívány.

V boji proti obchodu s dětmi jsou účinné sociální sítě

Sociální sítě jako Weibo slouží k hledání ztracených dětí stále častěji, řada rodičů na ně vkládá fotografie svých dětí v naději, že je někdo viděl. Proti obchodování bojují nepřímo i tím, že šíří informace o krádežích dětí, a upozorňují tak na problém širokou veřejnost. Ohroženo může být doslova jakékoliv dítě pod 5 let, a rodiče tak na sociálních sítích najdou i články „Jak si nenechat ukrást dítě“ a „Co naznačuje, že vám chce dítě někdo ukrást“.

Doporučujeme: Po stopách kmene Mosuů, kde vládnou ženy a muži nemají stálé místo

Tresty za krádeže dětí jsou směšné, někteří se jim úplně vyhnou

Netizens (internetoví uživatelé aktivní v nějaké komunitě) ale prosazují i přísnější tresty pro ty, kteří za obchodem s dětmi stojí. Nedávno tak spustili projekt „Trest za smrti za únos dětí“ a doufají, že přísnější trest mnohé lidi od únosů odradí, a získá obrovskou podporu ostatních uživatelů. Aktuální trest za únos dítěte je 5 – 10 let odnětí svobody + finanční odškodné rodině, které bylo dítě ukradeno. V závažných případech může být trest vyšší 10 let nebo znamenat smrt – to se ale obvykle týká hlavních představitelů zločinecké organizace, která za únosy stojí. Jedna z takových skupin byla dopadena a odsouzena v jihočínské provincii Jün-nan (Yunnan); ukradla a prodala přes 200 dětí, z nichž se ale podařilo většinu dopátrat a vrátit rodičům.

Čína - krádeže dětí

Bojovníci proti obchodu s dětmi volají i po zpřísnění trestu pro kupujícího, jemuž teď hrozí nejvýše trest tříletého odnětí svobody. Domnívají se, že přísnější tresty mnohé odstraší, takže riziko nelegální adopce nepodstoupí. Jenomže kupující se trestu ve většině případů úplně vyhnou za předpokladu, že spolupracují s policií, a dítě nezneužili. V roce 2013 bylo odsouzeno 7 kupujících, kteří dostali tresty odnětí svobody v rozmezí 1 – 6 měsíců.

Může vás zajímat: Jak slaví Vánoce v Japonsku? Na večeři do KFC, a stromek se nezdobí

Asi 30 % dětí prodají vlastní rodiče kvůli chudobě

Ale ne všechny děti jsou unášeny, zhruba 30 % jich dobrovolně prodají vlastní rodiče z důvodu finančních problémů. „Sehnat dítě“ je poměrně jednoduché, a nabízející si tím vydělá slušné peníze – kupující ale může hodně ušetřit, pokud dítě kupuje od úplně chudé rodiny. V provincii Jün-nan (Yunnan) byla také objevena „produkční základna“, kde se ženy nechávaly neustále oplodňovat, a porozené děti prodávaly, aby se dostaly z chudoby a mohly vést normální život.

Sociální experiment ukazuje, že cizí lidé únosu nezabrání