Thajští mniši vyrábějí roušky proti koronaviru z recyklovaného plastu

Buddhističtí mniši kráčejí ulicemi města a z jejich oranžových roušek svítí do světa modlitba prosící za konec utrpení způsobeného smrtícím koronavirem. Tyto roušky jsou tkané z vláken recyklovaného plastu a vyrábějí je sami mniši v jednom z četných thajských chrámů. Thajsko si s koronavirovou pandemií prožilo své. V této zemi v důsledku nemoci covid-19 zemřelo téměř nejvíce lidí z celého asijského kontinentu.

Klášter sází na ekologii

Pokrokoví buddhističtí mniši z chrámu Chak Daeng jsou známí svou dlouhodobou snahou o ekologii a boj za zdravé životní prostředí. Nyní se rozhodli také přispět k ochraně zdraví zdejších obyvatel tím, že se připojí do produkce obličejových masek, které mají zabránit šíření koronavirové nákazy. Za tímto účelem dostávají každý měsíc kolem 15 tun plastových lahví, z nichž mniši a dobrovolníci tkají ze syntetických vláken extrahovaných z plastových lahví a bavlny hromady oranžové látky. Obvykle z ní pak šijí oděvy a mnišské kutny.

Nyní zdejší opat Parnom Dhammalangkaro část produkce vymezil na výrobu roušek. Vnitřní strana těchto ochranných pomůcek je pošita další filtrační vrstvou, která má chránit před průnikem infikovaných aerosolů a kapének skrze roušku. Pro větší klid v duši může také mistr talismanů chrámu Chak Daeng na roušku napsat buddhistickou modlitbu, která naznačuje, že „znalost problému naznačuje cestu k jeho řešení.“

Modlitba funguje jen těm, kdo věří

Modlitba na rouškách tvořených z recyklovaných plastů má ještě posílit psychickou imunitu lidí proti nákaze. Opat Pranom pro agenturu AFP vysvětlil, že mnoho budhistů věří právě ve zmíněný princip poznání problému vedoucí jednak k odstranění bolesti a utrpení a tím i k nastoupení cesty k osvícení. Pranom ale podotýká, že modlitba nebude fungovat pro všechny lidi bez rozdílu.

„Pro ty, kteří v takové věci nevěří, to nic nezmění. Bude to jenom rouška,“ uvedl.

Thajské hlavní město upadlo koncem března letošního roku v důsledku rychle se šířící nákazy po zdejším území do obrovských záchvatů paniky. Právě mniši a Buddhovo učení jsou světlými pilíři, které drží zdejší společnost pohromadě a snaží se ji skrze krizové období v pořádku provést. V nejhorším období se zde nákaza šířila rychlostí přes 800 lidí denně.