Čína nebo také Čínská lidová republika je dnes největší zemí asijského kontinentu a světovou supervelmocí. Rozprostírá se na historickém území východní Asie, které je kolébkou nejstarší civilizace světa. I přes ekonomický úpadek země v letech minulých, má dnes Čína nejdynamičtější a nejsilnější hospodářství na světě. Každé větší město může demonstrovat velikost Číny a kulturní bohatství, které nám mnohdy zůstává utajeno. Podívejte se do srdce největších metropolí z mrakodrapů vysokých 500 metrů, poznejte kulturu plnou původních tradicí a zvyků, ochutnejte místní kuchyni nebo se vydejte objevovat krásy nezničené přírody.
Pojem Čína označuje území východní Asie sahající až do starověku, a nikoli samotnou republiku jakožto státní zřízení. Na rozloze srovnatelné s dnešní Čínskou lidovou republikou zanechaly velké dynastie i malá království historické odkazy, které dodnes ukazují jejich „věčnou vládu“. Nejznámější stavbou je legendární systém opevnění známý jako Velká čínská zeď nebo Zakázané město, symbol císařovi neomezené moci.
První zmínky o nám vzdálené zemi pochází z dob starověkého Říma, který s Čínou navázal obchodní i diplomatické vztahy, načež se stal dálný východ cílem nejednoho z evropských obchodníků. Ještě před naším letopočtem bylo dokonce propojeno několik cest spojujících největší města starověkého světa, čímž vznikla nejdelší cesta v historii lidstva dnes známá jako Hedvábná stezka. Vzdálená Čína znamenala příležitost pro každého kupce, a stala se tak na několik staletí zlatou žilou obchodu.
Rychlá expanze moderní Číny
Ještě před několika desítkami let žila polovina obyvatelstva na venkově, a zemí zmítala chudoba. Po ekonomických reformách ale došlo k masové migraci obyvatel do měst, z nichž některá přesahují hranici 10 milionů. Dnes už se můžeme dívat na Čínu jako na moderní supervelmoc, která předstihla celý svět. Pravdou je, že většina lidí vnímá zemi dálného východu jako zaostalou pustinu, kde lidé večeří psa nebo kočku. Ve skutečnosti se ale bavíme o mimořádně vyspělém národu, který má technologie budoucnosti. Jedním z takových úkazů jsou třeba vysokorychlostní vlaky Maglev „poháněné magnetem“ nebo velikost moderních metropolí, jichž má Čína nejvíce na světě.
Moderní zástavba poměrně rychle nahrazuje historické dědictví. Razantní proměna je vidět třeba ve starobylém městě Kašgar (Kashgar) na západě Číny, kde padají přes tisíc let staré hliněné domy k zemi, a na jejich místě vyrůstají moderní věžáky. V některých případech byste ani nevěřili, že na místě největších metropolí stálo ještě před padesáti lety sotva pár chatrčí. Rychlost budování moderní Číny asi nejlépe demonstruje jihočínský Šen-čen (Shenzhen), který během třiceti let přerostl z malé rybářské vesnice v největší výrobní centrum světa.
Která místa nesmíte při návštěvě Číny vynechat
Při návštěvě Číny nezůstávejte na jednom místě a cestujte! Projděte si moderní metropole, poznejte místní kulturu a nahlédněte zpátky do starověké Číny. Některá města nabízí vše na jednom místě, ale nezapomínejte, že je každé místo jedinečné a něčím odlišné.
Peking, hlavní město Čínské lidové republiky
V Pekingu najdete legendární Zakázané město, v němž se zrcadlila císařova neomezená moc; vladařovo letní sídlo známé jako Letní palác nebo Chrám nebes, který sloužil k získání přízně bohů. Srdcem hlavního města Číny je Náměstí nebeského klidu, na němž stojí Mausoleum Mao Ce-tunga, Velká síň lidu (čínský parlament) nebo památník Lidových hrdinů.
Do historie můžete nahlédnout v Čínském národním muzeu na východní straně náměstí. Pro milovníky moderní doby je tu mediální čtvrť v čele s hlavním sídlem čínské televize CCTV nebo velkolepý stadion Ptačí hnízdo, který v roce 2008 hostil olympijské hry. V polovině příštího roku bude dokončen mrakodrap China Zun s více než 500 metry, a zaujme tak post nejvyšší budovy Pekingu. Konečně si tak prohlédneme hlavní město Číny z pořádné výšky, a výhledu nezabrání žádné okolní budovy.
Opevnění zvané Velká čínská zeď dává Čína na obdiv
Velká čínská zeď je asi nejznámější stavbou na území Číny. K původní severní části dlouhé 3,5 tisíce kilometrů zbudovaných roku cca 230 př. n. l. bylo postupně připojeno a zbudováno více než 18 tisíc kilometrů opevnění. Na stavbě pracovalo přes milion otroků, a většina z nich při ní také zemřela. Velká čínská zeď ochraňovala Čínskou říši před kočovnými kmeny Mongolů ze severu, kterým po více než 1 500 letech nakonec podlehla, a stala se součástí Chingischánovi říše. Pokud se chcete vyhnout velkým davům, nejezděte na úseky Badaling, Mutianyu ani Simatai „nedaleko“ Pekingu. Velkou čínskou zeď navštivte raději poblíž města Ta-tchung (Datong), kde můžete spojit návštěvu s chrámem Mo-kao (Jeskyně tisíce Buddhů), který ležel na Hedvábní stezce.
Terakotová armáda jako doprovod císaře v posmrtném životě
Terakotová armáda je obecné označení pro největší a nejrozsáhlejší mausoleum na území Číny. V prostorách z roku 220 př. n. l. se nachází na osm tisíc válečníků z terakotové hlíny v životní velikosti. Armádu tvoří generálové, lukostřelci, kopiníci, vozatajové i další jednotky, které provází císaře v posmrtném životě. Místo odpočinku Prvního císaře Čchin Š‘-chuang-ti (Qin Shi Huangdi) bylo skryto před světem až do 80. let 20. století, kdy rolníci poblíž Si’anu (Xi’an) objevili při hloubení studny úlomky keramických nádob a bronzové spouště samostřílů. Nález ohlásili archeologům, a ti v následujících dvou letech odhalili rozsáhlou hrobku. Další desetiletí byla zkoumána, a dnes patří k nejnavštěvovanějším místům v Číně.
Rýžové terasy Yuanyang jsou zbarveny podle ročního období
Abyste spatřili opravdovou krásu souladu člověka a přírody, budete se muset vydat na úplný jih, kde země hraničí s Vietnamem. Místo rýžových teras bylo po staletí chráněno nepřístupným terénem, v němž dalo několik stovek příchozích ze severu vzniknout největším rýžovým terasám na světě. Rýžové terasy Yuanyang jsou proslulé svým originálním zbarvením, jehož intenzita se v průběhu dne několikrát mění. Zcela jiné odstíny získává hladina také v závislosti na ročním období.
Žluté hory zalité mořem mraků
Ve skutečnosti se jedná o rozlehlé pohoří s několika tisíci vrcholů, které jsou označovány jako Žluté hory nebo také Huangshan. V pověstném moři mraků nacházeli po tisíce let inspiraci básníci, malíři i další umělci starověké Číny. Samotná návštěva Žlutých hor zabere přinejmenším den, s cestami počítejte dva. Na vrchol vás potom vyveze lanovka, nebo můžete vystoupat po strmém schodišti známém jako Žebřík do nebe. Nejvyšší vrcholy přesahují hranici 1 500 metrů, a horské stezky jsou místy jenom pro odvážné.
