Čínské vynálezy, které změnily svět a posunuly lidstvo

Foto: Pixabay.com

Vynálezy staré Číny předstihly ty nejvyspělejší evropské civilizace, a zastínily dokonce i starověky Egypt. Vývoj lidstva závisel na pokroku, čehož si byli vědomi čínští vědci už před více než 2 500 lety. Čínské vynálezy ovlivnily celý svět a podstatně přispěly k vývoji civilizace ve všech koutech Zeměkoule.

Střelný prach: První zbraň hromadného ničení

Střelný prach byl ve starověké Číně vynalezen přibližně v 9. století. K jeho objevení došlo údajně náhodou, když se čínští alchymisté pokoušeli vytvořit elixír věčného života. Původní černá směs byla složením draselného ledku, dřevěného uhlí a síry. I přesto, že našel střelný prach své prvotní využití v lékařství, byl využíván pro výrobu signálních raket a ohňostrojů, a později se stal výhradně armádním prostředkem. Číňané si uvědomovali jeho ničivou sílu, a tajemství výroby proto nikomu nepředávali …o několik století později se ho ale podařilo ukrást evropským obchodníkům.

První písemné zmínky pochází z roku 1044, kdy Ceng Goliang sepsal knihu „Sbírka nejdůležitějších vojenských technik“, kde popisoval hned tři různé směsi střelného prachu. Na počátku 13. století se dostal čínský střelný prach až do Evropy, kde se začal o sto let později vyrábět ve velkém. Krátce poté byly zastaralé meče a kuše nahrazeny prvními puškami.


Čtěte také: Čínské vynálezy, které zná celý svět


Čínský kompas je starý přes 5 600 let

První kompas byl podle legendy vynalezen Žlutým císařem kolem roku 2 650 př. n. l. Tuto legendu potvrzuje také Ma Jun z království Wei o téměř 3 000 let později – vynalezení Žlutým císařem ovšem nelze jakkoli doložit, a za první plně funkční kompas je považován vynález Ma Juna z roku 225 – dnes jsou ostatně mezi čínské vynálezy řazeny obě varianty. První kompas představoval vozík s figurkou, která nataženou paží neustále směřovala k jihu. Kompas byl zcela nemagnetický a fungoval díky mechanismu ozubených kol, která figurce umožňovala neustále ukazovat k jihu i při změně směru.

Další alternativou je magnetický kompas, který byl v Číně vynalezen ve 4. století. Jeho princip byl o poznání jednodušší, a je předchůdcem dnešního moderního kompasu. Skládal se z kosočtvercové střelky vyrobené z magnetovce, která ležela na dřevěné podložce, a plavala v nádobě s vodou. Na základě magnetického pole střelka ukazovala k severu.

Hedvábí: Tkanina bohů

Bezesporu největším čínským vynálezem, který vyrazil dech celému tehdejšímu světu, je hedvábí. To spatřilo poprvé světlo světa ve 3. tisíciletí př. n. l. Kdo stojí za jeho vynálezem není zcela známo, ale nejrozšířenější je legenda o manželce farmáře Chuang-ti, který požádal svou ženu, aby zjistila, kdo škodí jeho morušovníkům. Manželka objevila bílé housenky, které za sebou zanechávaly bílé zámotky. Nedopatřením upustila jeden z nich do teplé vody, a namísto něj vytáhla jemné vlákno, které navinula na cívku.

Čtěte také: Hedvábná stezka, nejdelší starověká cesta


Papír z Číny předstihl Egypt

První papír byl ve starověké Číně vyráběn už před více jak 5 000 lety z konopné směsi, a nahradil tak způsob zápisu na tenké bambusové proužky. Tento způsob výroby přetrval až do roku 50 př. n. l., kdy byl konopný materiál nahrazen lněnými a hedvábnými hadry, které byly v procesu výroby napuštěny, a následně usušeny na přímém slunci. Papír dnešní podoby dal světu čínský eunuch Ts’ai Lun teprve roku 105, ovšem do Evropy se dostal až ve 12. století díky arabským invazím do Španělska.

Papírové peníze nahradily mince

Necelých 600 let po objevní papíru dala Čína světu papírové peníze, které jsou užívány dodnes. Jejich jediným úkolem bylo nahradit dosavadní těžké mince a směnný obchod. Panovníky dynastie Tchang trápil rovněž rapidní úbytek mědi, z níž byly mince vyráběny, a uvítali proto bankovky jako vhodnou alternativu, kterou postupně uvedly do oběhu.

Využití papírových peněz oslovilo zejména urozené rodiny, kupce a bohaté obyvatele, kteří tak mohli přenášet i vyšší obnos peněz s minimálním zatížením. Díky snadnému ukrytí v oblečení se navíc snížilo riziko krádeží. Nejstarší dochovaná bankovka Jiaozi pochází z roku 1160. Ačkoliv to zprvu nevypadalo, papírové peníze patří mezi největší čínské vynálezy, a využívány jsou dodnes.


Čtěte také: Velká čínská zeď: Symbol nezměrného bohatství