Hongkongské stísněné klecové byty znemožňují udržení sociální vzdálenosti

Nejhustěji zalidněné budovy světa jsou ty s notoricky známými kójovými bytovými jednotkami, jejichž výměra často bývá naprosto minimální. Často tento prostor lidé navíc sdílejí se svými rodinnými příslušníky, takže fakticky na každého připadá polovina. Dodržovat nařízení o dvoumetrových rozestupech během pandemie se zdá být v tomto prostředí jako hloupý vtip. Jednoduše to tu není možné. A tak se zdejší komunity stávají ohnisky šíření této choroby.

Ve stísněných podmínkách se virus snadno množí

Wong Mei-ying je žena, která žije uvězněna na ploše menší než padesát čtverečních metrů, kterou sdílí ještě se svým dospělým synem. Sama moc dobře ví, že dodržování vládních doporučení proti šíření pandemie je zde více než komplikované.

Počátkem druhého květnového týdne úřady oznámily nové místní ohnisko smrtícího koronaviru ve Wonžině sousedství. Byl to první případ lokálního přenosu v této čínské ekonomické metropoli za téměř jeden měsíc.

Úředníci a lékaři začali testovat stovky obyvatel okolí bytu Wong. Ona sama říká, že se snaží dodržovat doporučení vlády o udržování sociálních rozestupů a zvýšené hygieně, uvnitř bytových jednotek to prý ale vůbec není snadné.

Přeplněné klecové byty jsou neřešitelným problémem

„Žije zde 12 lidí,“ řekla Wong pro agenturu AFP a ukázala na dalších pět kójí, které byly vtlačeny do bytu vedle sdílené kuchyně a sprchy. „Musíme stát frontu, abychom si mohli uvařit jídlo nebo se mohli osprchovat. Hlavně kolem večeře je tu doslova narváno. Všichni ale máme masku,“ dodala.

Odborníci se shodují na tom, že tyto byty rozdělené na kóje jsou z hlediska přenosu virů pro jejich obyvatele vysoce rizikové. Ventilační a drenážní systémy v těchto budovách často bývají špatné. Zdejší lidé si ale nemohou příliš vybírat. Vytvoření podobných bytových jednotek z původních běžných rodinných bytů, z jejichž běžného obývacího pokoje vznikl prostor pro šest kabin oddělenými jen tenkou stěnou a fasádou, bylo reakcí na zdejší potíže s bydlením a sociální nerovností.

Přestože je papírově Hongkong jedním nejbohatších měst na světě, trpí všudypřítomnou nerovností, akutním nedostatkem bydlení a přiměřenými nájmy. Tento problém zatím dosavadní vlády nedokázaly vyřešit. Podle statistik v tomto druhu bytů žilo v roce 2016 kolem 200 tisíc lidí.