Vývoj funkční, a hlavně bezpečné vakcíny proti koronaviru je v plném proudu. Během procesu vývoje se však objevují důležité otázky a problémy, které celý proces nepříjemně zpomalují. Jedním z potenciálních nedostatků je nutnost skladovat prozatím vyvinuté vakcíny ve velmi nízkých teplotách. Co to ale znamená pro rozvojové země, kde i kvalitní mrazák představuje nedostatečné vybavení?
Až 3 miliardy lidí budou výrazně déle čekat na vakcínu
Vědci urputně pracují na přípravě vakcíny proti COVID-19. Z toho některé látky již vykazují slibné výsledky. Jejich drobnou nevýhodou však jsou požadavky pro skladování. Při jejich nedodržení rapidně klesá účinnost a dochází ke znehodnocení vakcíny. Kandidáti, ze kterých v budoucnu teoreticky může vzejít používané vakcína proti koronaviru, totiž potřebují výrazní chlazení. S tím si nejsou schopny poradit nemocnice a zdravotnická centra v rozvojových a chudších zemí, což se týká zhruba 3 miliard lidí, ke kterým se tak vakcína může dostat s výrazným zpožděním.
Řešení s pomocí nejrůznějších organizací
V budoucnu by tento problém mohl znamenat velký problém. Mezi snahami o vyřešení se objevuje například instalace speciálních chladniček na solární pohon. I tak jde o velkou otázku, se kterou se zabývá hned několik organizací.
Jaké organizace se mohou zapojit do pomoci?
- Iniciativa COVAX
- Aliance vakcín GAVI
- UNICEF
- OSN
Mnoho logistických problémů zbývá vyřešit
Pokud by se začalo s plošnou vakcinací přímo nyní, pravděpodobně by to nebylo možné. Je totiž potřeba vymyslet mosty pro překonání limitů dopravy za podmínek přísného chlazení. To je velmi komplikované pomocí lodí, letadel i cestou nákladních vozidel. Velký úkol tak čeká nejenom na samotné vědce, kteří vyvíjí vakcínu, ale i na dopravní společnosti, protože musí přijít se způsobem, jak dostat vakcínu k lidem v optimální kondici.
