Proč je způsob, jakým Čína zvládla koronavirus trnem v oku západním zemím

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Pandemická opatření ve velkých státech zasažených koronavirem se vzájemně liší na základě přístupů k řešení globálních otázek. Přestože v Číně se postupy jevily jako velmi přijatelné a čísla definující postup pandemie ukazují výrazné zlepšení, dostává se jí z různých důvodů kritiky od ostatních velkých ekonomik. Jak ukazují poslední průzkumy veřejnosti realizované v regionech mimo Čínu, její postup se řadě států jeví jako nepřiměřený a nepříliš účinný. Jaké předsudky a mají tyto státy vůči postupu Číny? A proč jsou takové rozdíly ve vnímání účinnosti opatření mezi čínskou vládou a ostatním světem?

Rozdíly v pohledu Číny a ostatních zemí

Zatímco čínská média proklamují způsob, jakým bylo přistupováno k pandemii za velmi pozitivní, ostatní velké státy světa se k němu staví velmi negativně. Čínská vláda považuje své jednání za veliký úspěch, který nyní ústí do relativně dobrého výsledku, dostává se jí však kritiky od takových států, jako Austrálie, Británie, Německa, Nizozemí, Švédska, USA, Kanady Jižní Koreje, Japonska, Itálie, Francie, Dánska a Belgie – dle provedených studií, které se zaměřovaly právě na tyto západní země se jejich obyvatelé přiklání především k negativnímu hodnocení. Stejně tak vidí průběh zvládání krize u Spojených Států. Dle odpovědí ve výzkumech byly postupy Číny nevhodné a situaci pouze zhoršovaly, což ještě podpořila špatná globální vnitrostátní komunikace s veřejností. Hlavní rozdíl ve vnímání přístupu je tak především dílem cenzury, která působení opatření značně zkreslovala. Skutečný průběh pandemie je znám především přímo zasaženým komunitám čínských měst.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Negativní hodnocení čínského přístupu ke koronaviru

Dalším důvodem, proč se veřejnost západních zemí obracela k čínskému řešení zády, byl především postup v prvních měsících pandemie. Dle většiny názorů byla mezinárodní pomoc, jež spočívala v nabídce testů a ochranných pomůcek pouze snahou o překrytí skutečnosti, že virus měl své ohnisko právě v Číně. Nepřátelský postoj navíc podpořila skutečnost, že tyto pomůcky nebyly nabídnuty jako pomoc (jak proklamovali čínští diplomaté), nýbrž za úplatu, což pro čínskou ekonomiku představovalo (s ohledem na kvalitu produktů) značný profit. Nejhorší hodnocení čínského postupu bylo zaznamenáno u veřejnosti států, které se nachází v regionální blízkosti – v Austrálii se například k těmto strategiím vyjádřilo velmi negativně až nepřátelsky celkem 84 % respondentů. Kritika směřuje nejen k hodnocení samotného postupu, ale také ke způsobu, jakým byl veřejnosti i světu prezentován. Řada z těchto států tak volá po skutečném průzkumu, který by pracoval s reálnými čísly a nebyl závislý na státních sdělovacích prostředcích Číny, aby bylo možné posoudit skutečnou účinnost aplikovaných opatření.