Jihovýchodní Asie je zdánlivě z nejhorší vlny koronaviru venku

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Tedy z hlediska zdravotnictví a počtu nových případů nákazy. Pokud jde o ekonomickou stránku, dopady pandemie se budou projevovat i v nadcházejících letech. A to navzdory skutečnosti, že v regionu nebylo tolik nakažených ani obětí jako v jiných částech světa, které koronavirus postihl mnohem hůře. Navíc se zdá, že případné další vlny nebudou v regionu tak dramatické jako v Evropě nebo Spojených státech.

Zdánlivě úspěšný boj proti koronaviru

Jihovýchodní Asie se s první vlnou koronaviru vypořádala skvěle. Přestože zde žije zhruba 9 % světové populace, podíl na celkovém počtu potvrzených případů je téměř pětkrát nižší, jen 2 %. A pokud jde o počet obětí, jihovýchodní Asie je na tom ještě lépe, na celkovém počtu se podílí jen 1 %. Tahle skvělá čísla jsou mimo jiné důsledkem drakonických opatření, která místní země zavedly.

Ve většině států vyhlásily vlády nejen zákaz mezinárodního cestování, ale omezily také vnitrostátní osobní dopravu. Některé oblasti si prošly přísným lockdownem s plošným zákazem vycházení. Díky tomu se podařilo omezit počet nakažených a uchránit rizikové skupiny, ekonomické dopady na drobné podnikatele a živnostníky, ale také na malé a střední podniky se však podle analytiků teprve projeví. Někteří volí i tak dramatické obraty, jako časovaná bomba ekonomiky.

Ekonomické stimuly

Ekonomické ztráty způsobené pandemií řeší většina států z regionu na vládní úrovni. Celá řada ze států jihovýchodní Asie je závislá na cestovním ruchu, které pochopitelně patří k nejvíce postiženým odvětvím. Na cestovní ruch jsou navíc navázané desítky dalších služeb, které jsou orientovány především na turisty.

K nastartování ekonomiky se rozhodla přistoupit hned pětice jihoasijských států, které v rámci ekonomických stimulů a pobídek uvolnily obrovské prostředky. V poměru k celkovému HDP jednoznačně vede Singapur, jehož vláda do obnovy ekonomiky investuje více než čtvrtinu HDP. Pětice států s nejvyšším poměrem investic k HDP je:

  • Singapur 26,2 %
  • Malajsie 22,1 %
  • Thajsko 16 %
  • Indonésie 10,9 %
  • Vietnam 10,1%

Naopak státy jako Laos či Myanmar neuvolnily na podporu přidušené ekonomiky na státní úrovni prakticky žádné prostředky, což se jim podle analytiků může v nadcházejících letech ošklivě vymstít. Tím spíše, že obě zmíněné země se s chudobou a ekonomickou nestabilitou potýkaly už před začátkem pandemie, a kromě toho nepatřily mezi nejoblíbenější turistické destinace.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Výhled do budoucnosti

Ekonomické mraky, které se nad jihovýchodní Asií stahují, jsou důsledkem dobrovolného skokového přidušení ekonomiky v rámci velmi přísných hygienických opatření. Podobně jako v jiných státech, které prošly či procházejí lockdownem, poptávky po zbytných statcích, a zejména po službách rychle poklesla. V některých státech už ukončila činnost řada živnostníků i podniků. V zemích se silnou podporou z veřejných zdrojů, se tomu zatím daří zamezit.

Nad těmito státy ale pro změnu visí strašák veřejného dluhu. Jedinou opravdu stabilní ekonomikou, která si podobné subvence může dovolit, je Singapur. Jeho ekonomika je založena i na finančních a technologických společnostech, a kromě toho jde o známý daňový ráj. Ostatní státy z regionu jsou závislé především na turismu, a tedy de facto na prosperitě bohatých států.

Také bohaté západní státy se ovšem potýkají s pandemií a není příliš pravděpodobné, že jejich obyvatelé budou v nadcházejících letech ve velkém měřítku vyhledávat exotické dovolené, ať už v jihovýchodní Asii, nebo kdekoli jinde. Ekonomiky států jako Thajsko či Indonésie tak čelí před velkou výzvou – budou se muset rychle přeorientovat na obory, které mají i ve světě zmítaném nadcházející velkou ekonomickou krizí dostatečný potenciál k tomu, aby utáhly ekonomiku rozvíjejícího se státu s podprůměrnou infrastrukturou.