Některé protilátky, které produkuje imunitní systém během klasického nachlazení, mohou být účinné dokonce proti novému typu koronaviru. V reakci na infekci imunitní systém vytváří protilátky, které pomáhají proti ní bojovat. V krvi tyto látky zůstávají určitou dobu, a pokud se znovu nachladíte, lépe s nimi bojuje.
Děti mají v krvi protilátky, i když nemoc neprodělaly
Vědci z londýnského institutu a univerzity zjistili, že někteří lidé, a to zejména děti, mají v krvi protilátky proti koronaviru, i když nikdy předtím nemoc COVID-19 nedostali. Výzkum studuje, jak je to možné. Pravděpodobné jsou tyto protilátky výsledkem expozice jiným koronavirům, které jsou příbuzné SARS-CoV-2.
K objevu došlo díky citlivým testům na přítomnost protilátek proti COVID-19. Vědci chtěli zjistit, jak dobře jejich testy fungují, a tak porovnali krev pacientů s COVID-19 s krví lidí, kteří tuto infekci nikdy neměli. Zjištění bylo překvapivé, někteří měli v krvi protilátky, i když nebyli nikdy nakažení. Vědci analyzovali více než 300 vzorků krve, které byly odebrány ještě před pandemií.
U dětí je větší pravděpodobnost vzniku těchto protilátek
Protilátky, které reagovaly s jinými koronaviry, obsahovaly téměř všechny vzorky. Malá část dospělých měla i protilátky, které reagovaly se SARS-CoV-2 zkříženě (nebyl závislý na předchozí infekci).
Takové protilátky měli častěji ve vzorcích krve děti ve věku 6 až 16 let. Výsledky ukázaly, že u dětí je vznik takového křížení protilátek pravděpodobnější než u dospělých. Není ještě jasné, proč se tak děje, to ukáží až další výzkumy. Možností ale je, že jsou děti častěji vystaveny jiným druhům koronavirů. Pokud se děti COVID-19 nakazí, mívají také mírný průběh, nemusí se ani projevit žádné příznaky. Zatím ale neexistují žádné důkazy, které by tuto teorii potvrdily. V současné době se tak provádí výzkum, který má za cíl objevit roli protilátek při ochraně proti infekci COVID-19.
