Onemocnění COVID-19, které je způsobováno koronavirem SARS-CoV-2, má u většiny nakažených mírný průběh a u části pacientů je jeho průběh těžší, který obvykle vyvolá potřebu hospitalizace daného člověka v nemocničním zařízení a v případě potřeby i jeho umístění na jednotku intenzivní péče a napojení na plicní ventilaci.
Pokud jde o průběh onemocnění COVID-19, od podzimu 2019, kdy se začalo šířit, jsou odborníkům dostupná stále nová data, která se průběžně vyhodnocují a díky nim se o této nemoci již ví mnohem více, než když se objevila.
V odborném časopise Allergy byly zveřejněny závěry, ke kterým dospěla studie týmu expertů z vídeňské lékařské univerzity pod vedením imunologa a alergologa, kteří identifikovali a popsali sedm různých forem onemocnění COVID-19, které má mírný průběh. Tyto formy se od sebe liší příznaky, kterými se onemocnění projevuje.
Identifikované formy COVID-19
Na základě zkoumání skupiny, kterou tvořilo 98 zdravých osob a 109 osob, které prodělaly onemocnění COVID-19 a u nichž mělo mírný průběh, došli vědci k závěru, že podle příznaků lze mírné formy tohoto onemocnění rozdělit do 7 skupin, kterými jsou:
- skupina 1, pro kterou jsou charakteristické příznaky připomínající klasickou chřipku, tedy zejména kašel, zimnice, horečka a únava
- skupina 2, která se svými příznaky více blíží nachlazení a projevuje se tedy zejména bolestí v krku, rýmou a ucpaným nosem
- skupina 3, pro kterou jsou typické bolesti svalů a kloubů
- skupina 4, vyznačující se zánětem spojivek
- skupina 5, která je charakterizována plicními problémy, tedy zejména dušností a pneumonií
- skupina 6, vyznačující se zejména poruchami trávicího traktu, a
- skupina 7, která se projevuje ztrátou čichu a chuti.
Dlouhodobější následky onemocnění COVID-19
Výsledky výzkumu rovněž naznačují, že prodělané onemocnění COVID-19 zanechává svou stopu v krvi vyléčených osob, která se projevuje zejména výrazně nižším počtem granulocytů, což jsou bílé krvinky mající velký význam pro imunitní systém.
Dopady tohoto virového onemocnění pro imunitní systém dokládají také velké rozdíly v hladinách jiných typů imunitních buněk. Zajímavým zjištěním bylo, že pokud pacient trpěl také horečkou, pak úměrně k její závažnosti stoupala také tvorba protilátek v krvi. Reakce lidského imunitního systému na napadení organismu koronavirem jsou velice cenné při zkoumání vlastností viru a při vývoji účinné vakcíny.
