Koronavirus zvyšuje riziko závažnější mrtvice. Varuje konzultantka v oblasti neurovědy

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Onemocnění COVID-19 zvyšuje riziko závažnější cévní mozkové příhody, ale i u těchto pacientů existuje účinná léčba, ujišťuje profesorka Agnieszka Słowik, národní konzultantka v oblasti neurologie, během webináře zaměřeného právě na neurologii. Každý rok v Polsku dojde k mrtvici asi u 90 tisíc lidí, z toho 30 tisíc umírá během prvního měsíce nemoci. Jedná se o nejčastější příčinu trvalého postižení u dospělých a jednu z nejčastějších příčin úmrtí.

Zázračné snížení hlášených akutních mozkových příhod

S propuknutím na jaře 2020 se počet hlášených pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou snížil. Z údajů předložených Agnieszkou Słowik plyne, že se v Krakově a Malopolsku snížil výskyt mrtvice o 19 procent. V následujících měsících se pandemická situace začala zlepšovat. V červenci bylo v nemocnicích více pacientů s cévní mozkovou příhodou, ale v srpnu a září, kdy se opět zvýšil počet pacientů s COVID-19, počet pacientů s cévní mozkovou příhodou znovu poklesl. Stejné to bylo i jinde. V mnoha zemích světa zasažených pandemií bylo do nemocnic přijato podstatně méně pacientů s cévní mozkovou příhodou. Ti, kdo přišli, měli ale často vlivem koronaviru těžší průběh.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Koronavirus představuje vyšší riziko úmrtí po mozkové příhodě

Riziko úmrtí u pacientů infikovaných koronavirem je vysoké. Studie ukazují, že cévní mozková příhoda v průběhu COVID-19 u pacientů nad 60 let u téměř 40 % z nich skončila smrtí. Záleží však na stavu, v němž je pacient přijat do nemocnice a kde je léčen. Podle specialistky byli pacienti s COVID-19 v Krakově léčeni trombolýzou nebo mechanickou trombektomií, tato terapie se často ukázala jako účinná. Úmrtnost těchto pacientů byla mírně nad 15 %.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Rehabilitace je zásadní pro návrat do běžného života

Rehabilitace by měla být zahájena v prvních dnech po cévní mozkové příhodě, ideálně ještě v nemocnici.

  • Začít se může jednoduchými cviky, sedáním na posteli a vzpřímeným postojem.
  • Nejprve se rehabilitace provádí v akutním období po dobu několika týdnů.
  • Druhá fáze po opuštění nemocnice trvá od 6 do 12 měsíců, další se provádí po roce.

Cílem rehabilitací je, aby byl pacient alespoň částečně nezávislý a mohl každý den provádět jednoduché činnost. Dalším důvodem je naučení správného polykání jídla, aby se zabránilo udušení.