Japonští a ruští vědci společně zkoumali působení koronaviru a zjistili, že poškozuje červené krvinky

Zdroj fotografie: Pixabay.com

V odborném časopisu Archiv Euromedica byl nedávno publikován článek zabývající se vlivem koronaviru SARS-CoV-2 na červené krvinky, s tím, že poškozování červených krvinek skutečně patří mezi negativní důsledky koronaviru a může vést až k poškození tkání a orgánů v lidském těle.

Mezinárodní vědecká spolupráce

Za výše uvedenými výsledky stojí společný odborný lékařský výzkum, na kterém se podíleli vědci z Japonska (Niigata, centrum pro lékařský výzkum) a Ruska (Vladivostok, univerzita). Podle výzkumu se dopady negativního působení koronaviru na červené krvinky objevují již v raném stadiu onemocnění COVID-19 a postupně se zhoršují.

Pokud jde o subjektivní vnímání tohoto působení samotnými pacienty, popisovali zejména kovovou pachuť v ústech, která je způsobena přítomností krevního barviva hemoglobinu ve slinách, které je důsledkem poškození červených krvinek.

Zdroj fotografie: Adobe Stock

Poškození struktury červených krvinek neboli erytrocytů má za následek takzvanou hypoxii, což je nedostatečné zásobování kyslíkem. Hypoxie, která je velice nebezpečná, může způsobit poškození zejména:

  • mozkových buněk
  • dalších vnitřních orgánů, a také
  • cévního systému.

Největší nebezpečí hypoxie spočívá v tom, že pokud se skutečně rozvine, nepomůže postiženému člověku ani napojení na plicní ventilaci, protože jeho organismus nemá dostatečné množství červených krvinek, které právě slouží k zásobování buněk kyslíkem a k jeh přenosu.

Další výsledky mezinárodního vědeckého týmu

Japonští a ruští vědci došli rovněž k závěru, že koronavirus poškodil u zkoumaných osob také játra a ledviny a tím výrazně zredukoval tvorbu nových červených krvinek.

Koronavirus narušuje také epitelovou tkáň v lidském organismu, která tvoří například většinu žláz, ale je také stavebním kamenem dalších vnitřních orgánů, například trávicího ústrojí a plic. Alarmujícím dopadem působení koronaviru je rovněž jeho negativní vliv na kostní dřeň, kde nastává porucha krvetvorby.

Důsledkem toho je pak zejména tvorba nebezpečných a zdraví a život ohrožujících krevních sraženin, kdy se narušuje průchodnost zejména malých cév a dochází opět k hypoxii a také zjizvení tkání. Vědci se také zabývali vytipováním rizikových skupin, kterým nejvíce hrozí hemolytická anémie způsobená koronavirem. K těmto skupinám patří především lidé s poruchou krvetvorby, lidé s nízkou hladinou hemoglobinu, starší lidé, lidé trpící cukrovkou nebo hypertenzí, dále také těhotné ženy a obézní lidé.