V odborném časopisu Archiv Euromedica byl nedávno publikován článek zabývající se vlivem koronaviru SARS-CoV-2 na červené krvinky, s tím, že poškozování červených krvinek skutečně patří mezi negativní důsledky koronaviru a může vést až k poškození tkání a orgánů v lidském těle.
Mezinárodní vědecká spolupráce
Za výše uvedenými výsledky stojí společný odborný lékařský výzkum, na kterém se podíleli vědci z Japonska (Niigata, centrum pro lékařský výzkum) a Ruska (Vladivostok, univerzita). Podle výzkumu se dopady negativního působení koronaviru na červené krvinky objevují již v raném stadiu onemocnění COVID-19 a postupně se zhoršují.
Pokud jde o subjektivní vnímání tohoto působení samotnými pacienty, popisovali zejména kovovou pachuť v ústech, která je způsobena přítomností krevního barviva hemoglobinu ve slinách, které je důsledkem poškození červených krvinek.
Poškození struktury červených krvinek neboli erytrocytů má za následek takzvanou hypoxii, což je nedostatečné zásobování kyslíkem. Hypoxie, která je velice nebezpečná, může způsobit poškození zejména:
- mozkových buněk
- dalších vnitřních orgánů, a také
- cévního systému.
Největší nebezpečí hypoxie spočívá v tom, že pokud se skutečně rozvine, nepomůže postiženému člověku ani napojení na plicní ventilaci, protože jeho organismus nemá dostatečné množství červených krvinek, které právě slouží k zásobování buněk kyslíkem a k jeh přenosu.
Další výsledky mezinárodního vědeckého týmu
Japonští a ruští vědci došli rovněž k závěru, že koronavirus poškodil u zkoumaných osob také játra a ledviny a tím výrazně zredukoval tvorbu nových červených krvinek.
Koronavirus narušuje také epitelovou tkáň v lidském organismu, která tvoří například většinu žláz, ale je také stavebním kamenem dalších vnitřních orgánů, například trávicího ústrojí a plic. Alarmujícím dopadem působení koronaviru je rovněž jeho negativní vliv na kostní dřeň, kde nastává porucha krvetvorby.
Důsledkem toho je pak zejména tvorba nebezpečných a zdraví a život ohrožujících krevních sraženin, kdy se narušuje průchodnost zejména malých cév a dochází opět k hypoxii a také zjizvení tkání. Vědci se také zabývali vytipováním rizikových skupin, kterým nejvíce hrozí hemolytická anémie způsobená koronavirem. K těmto skupinám patří především lidé s poruchou krvetvorby, lidé s nízkou hladinou hemoglobinu, starší lidé, lidé trpící cukrovkou nebo hypertenzí, dále také těhotné ženy a obézní lidé.
