Svět se dočkal, vědci přišli s účinnou a zároveň bezpečnou vakcínou proti koronaviru. Odborníci podílející se na obsahu britského lékařského týdeníku BMJ však upozorňují na jiný problém, kterým jsou logistické potíže. Právě ty mohou distribuci této dlouho očekávané látky výrazně zbrzdit. Vypořádat se s těmito výzvami bude podle vědců podobně náročné, jako byl samotný proces vývoje vakcíny.
Schválení vakcíny je pouhý začátek
V rámci jednoho z prvních výzkumů zabývajících se touto problematikou analyzovali odborníci z americké Hopkins Bloomberg School of Public Health první objednávky, jež byly podány před samotným schválením vakcín. Do 15. listopadu 2020 si několik států z celého světa rezervovalo celkem 7,48 miliardy očkovacích dávek. Ty by umožnily naočkování celkem 3,76 miliardy lidí. Ve fázi klinického testování je v současnosti 48 potenciálních vakcín od celkem 13 výrobců.
Bohaté versus chudší země
Data získaná na základě studie poukazují na fakt, že celých 51 % vakcín je určeno pro země s vyšší životní úrovní. V těchto zemích však žije pouhých 14 % celkové populace. Zbytek by měl putovat do chudších zemí. Jejich obyvatelstvo přitom tvoří více než 85 % všech obyvatel na této planetě. Dojde-li ke schválení a následnému zavedení všech testovaných vakcín, odhadují odborníci, že celková výrobní kapacita umožní do konce roku 2021 očkování 5,96 miliardy lidí.
Dostane se na všechny?
Vše závisí na přístupu zemí s rozvinutější infrastrukturou a dalšími nezbytnými prostředky. Již zmíněná studie však mluví jasně – i kdyby všichni výrobci očkovacích látek dosáhli svých maximálních výrobních kapacit, stále bude velké množství lidí, na které se nedostane – podle dat by to měla být až pětina celkové populace.
Druhá studie, na níž se podíleli vědci z Číny spolu se svými americkými kolegy, spočívala v odhadu množství lidí, pro které bude vakcíny třeba zajistit. Cílem tohoto výzkumu bylo vytvoření spravedlivé strategie pro globální distribuci očkovacích látek. Ukázala se řada odlišností v rámci jednotlivých geografických oblastí a s nimi souvisejících cílů očkování. Sem patří například udržování základních služeb, snížení úmrtnosti či zastavení přenosu virů. Neméně významnou roli v poptávce hraje i míra důvěry ve vakcínu.
