Němečtí vědci zkoumali, jak funguje nátlak a dobrovolná spolupráce s cílem motivovat dodržování pandemických omezení. Aby byla omezení účinná, musí je dodržovat významná část společnosti. Vědci z Univerzity v Kostnici se tak rozhodli rozklíčovat otázku, zda je v jejich dodržování efektivnější společnost žádat, či využít donucovacích prostředků. Skoro pět tisíc Němců bylo dotazováno, do jaké míry by souhlasili s omezením kontaktů, cestováním, nošením masek, používáním sledovací aplikace a očkováním, pokud by tato opatření byla důrazně dobrovolná či naopak vynucována a prosazována vládou.
Dvě možnosti
Na jedné straně mohou soudní příkazy zvýšit veřejnou podporu takovým způsobem, že by se každý částečně spoléhal na to, že je ostatní budou poslouchat. Na druhou stranu však mohou podkopat vnitřní motivaci těch, kteří přebírají odpovědnost, a proto chtějí spolupracovat se zbytkem společnosti. Celková podpora dobrovolných opatření je poměrně vysoká. Zároveň přibližně 25 % respondentů vyjádřilo averzi ke kontrole a nátlaku. Zejména u sledovacích aplikací a očkování je sociální souhlas vyšší u dobrovolných než donucovacích důvodů. Podobně, i když s menším rozdílem, je tomu tak při omezování kontaktů.
Jaké byly výsledky?
Výsledky například naznačují, že příkaz nosit masky by byl spíše účinný, ale například nutkání používat sledovací aplikace ne. Stejně tak je svobodná vůle ohledně očkování účinnější, než použití donucovacích prostředků. Ze všech dotazovaných by na dobrovolné bázi očkování podstoupilo 50 až 65%.
Nátlak může být nezbytný
V současné době je podle výzkumníků zásadní omezit kontakty, což samozřejmě vyžaduje všeobecnou spolupráci. V této oblasti existuje také opozice, ale je méně závažná než například v případě povinného očkování. Určitá úroveň donucování tak může být nezbytná, chceme-li pandemickými opatřeními šíření eliminovat. „Důvěra ve vládu a pravdivost vládních informací hraje důležitou roli v pandemii koronaviru,“ říká Dr. Katrin Schmelz.
