Vědci se dlouhou dobu nemohli shodnout na tom, zda a případně za jak dlouho se člověk, který už jednou nákazu koronavirem prodělal, může nakazit znovu. Teď možná přišla konečná odpověď z Austrálie. Práce tamějších vědců také může potvrdit delší účinek vakcíny proti nemoci Covid-19.
Imunitu může zvýšit i prodělání rýmy
Zatímco někteří lidé se potýkají jen s mírným průběhem onemocnění, u dalších je nutná hospitalizace v nemocnicích. Velkou roli hrají rizikové faktory, vliv má ale i imunita člověka. Společně s protilátkami hrají důležitou roli v imunitním systému další látky, a to:
- B-lymfocyty
- T-lymfocyty
Tyto lymfocyty jsou schopné přímo ničit buňky napadené viry a mají tedy velký význam v boji proti koronaviru. Některé studie také ukazují, že odolnost organismu proti SARS-CoV-2 může zvyšovat i dřívější prodělání například běžné rýmy.
Studie, kterou zveřejnil prestižní časopis Cell v polovině prosince, ukazuje, že u pacientů s koronavirem se po vyléčení vyvinou paměťové buňky, které jsou po opětovném vystavení viru schopné produkovat protilátky. Dostačující úroveň těchto buněk trvá přibližně do třetího měsíce, počítáno od prvních příznaků onemocnění.
Paměťové buňky fungují 8 měsíců
Australští vědci ale nyní ve své nejnovější práci přišli s tím, že paměťové B-lymfocyty rozpoznávající SARS-CoV-2 přetrvávají v těle po dobu osmi měsíců. Jejich studie byly prováděny na malé skupině 25 dobrovolníků. Stejně jako v jiných studiích se také ukázalo, že hladina protilátek začíná klesat od 20. dne poté, co příznaky nemoci ustoupily.
V krvi pacientů, kterou vědci z Austrálie zkoumali, byly paměťové B-lymfocyty detekovány velmi rychle po infekci. Jejich hladina se zvyšovala do 150 dnů po infekci a v těle přetrvávaly nejméně 242 dní, tedy osm měsíců. Tyto výsledky jsou důležité, neboť znamenají, že pacienti nakažení koronavirem si ve skutečnosti zachovávají dlouhodobou imunitu proti nemoci, a tedy i vakcína by měla očkované osoby dlouhodobě chránit.
