Otázka opakované nákazy koronavirem je velké téma, které stále nemá jasné řešení. Nikdo nedokáže spolehlivě říci, jak to vlastně funguje a po jak dlouhé době existuje reálné riziko, že se člověk znovu nakazí.
Roli totiž hraje hned několik proměnných faktorů, které je velmi složité jednoduše zobecnit. I přesto, že zatím stále nevíme tolik, kolik bychom potřebovali, jsou již některé informace dostupné. O opětovné nákaze koronavirem si tak můžete něco málo přečíst například právě v tomto článku.
Co nás chrání před opakovanou infekcí?
Hlavní odpovědí na tuto otázkou je imunitní systém. Zde se v reakci na přítomnost viru v rámci první nákazy vytvoří speciální paměťové B buňky. Díky nim bude během dalšího kontaktu se koronavirem možné velmi rychle znovu vytvářet protilátky. Princip je podobný také u lidí s mírným průběhem infekce bez velkých symptomů, kdy se vytváří buněčná odpověď spojená s T lymfocyty.
Mimo jiné se tvoří cytotoxické T lymfocyty, jejichž úlohou je vylučovat antivirové cytosiny a snadno tak ničit buňky napadené virem. Kromě toho se také vytváří skupina paměťových T buněk, které se při kontaktu s patogenem rychle znovu aktivují pro ještě rychlejší zlikvidování viru při dalším kontaktu.
Mutace zatím příliš nevadí, ale do budoucna se to může změnit. Mutační změny ve struktuře koronavirového proteinu S mohou ve větší či menší míře snížit účinnost protilátek, neexistují důkazy o tom, že by tento jev byl natolik významný a tělo nedokázalo správně reagovat.
Důležité je dodržování hygienických opatření pro všechny
I přesto, že je imunitní systém neuvěřitelně chytrý a výkonný systém, sám na to bohužel nemusí stačit. Kvůli možnosti opakované infekce nebo v případě, kdy nemáte žádné příznaky, ale nemoc můžete přenášet, je nesmírně důležité dodržovat hygienická opatření. Rozhodně se nenechte zlákat představou, že po prodělání jedné infekce koronavirem jste náhle naprosto imunní a nic vám nehrozí. Opak totiž může být pravdou.
Podle dostupných dat je naštěstí znovu infikovaných poměrně málo. Bohužel však mají vysokou virovou zátěž v nose a krku. A to může zvýšit riziko jejího šíření na další lidi. Proto by v této fázi pandemie měli opravdu všichni stále dodržovat hygienická doporučení, čímž se sníží pravděpodobnost opakované infekce. Navíc stále nevíme, jak dlouho je imunita po infekci COVID-19 vlastně funkční.
Případy opakované infekce se špatně odhalují
V současné době neexistují žádné náznaky, že opakovaná infekce je závažnější a vyžaduje hospitalizaci. Zároveň je však dost dobře možné, že obranné mechanismy vyvinuté po první infekci nebudou vždy dostatečné k úplnému zastavení infekce. Předpokládá se ale, že přítomnost protilátek pomůže minimálně se zmírněním průběhu onemocnění. To však komplikuje další výzkum, protože lidé, kteří znovu onemocní, o tom vlastně ani nemusí vědět.
Zdá se, že očkování celý problém s pandemií jen tak nevyřeší
Velkou nadějí je očkování, ale i tady je stále mnoho různých otazníků. Doposud nikdo neví, jak dlouho bude ochranná imunita po aplikaci druhé očkovací dávky vlastně trvat. Celý proces je navíc natolik pomalý, že již vir stačil vytvořit několik různých mutací. Všichni se tak obávají, kdy to dojde do bodu, že mutace bude natolik jiná, aby očkování prostě nezabíralo. Doufejme, že se to nikdy nestane, ale zároveň je to poměrně reálný scénář.
Vytvoření kolektivní imunity se i kvůli pomalé distribuci vakcíny jeví jako nekonečný souboj s nejistým výsledkem v horizontu následujících několika měsíců. Proti opakované infekci se tak musí chránit všechny skupiny obyvatel a především si musí dávat pozor lidé z rizikových skupin, protože kapacity nemocnic jsou již plné.
