Koronavirus SARS-CoV-2 reaguje na protilátky vytvořené z jiných kmenů koronaviru, například SARS z roku 2003. Tvrdí to studie provedená vědci z Oregon Health & Science University.
Ačkoliv se prokázalo, že protilátky vytvořené během vypuknutí SARS v roce 2003 jsou v případě neutralizace nového typu koronaviru neúčinné, jistý přínos mít mohou. Onemocnění covid-19 prochází mnoha mutacemi, proto není neobvyklé, že některé proteiny protilátek vytvořených během prodělání nemoci SARS odrazí i nový patogen vyvinutý mutací.
Vakcína nemusí znamenat konec pandemie
Každý z nás si vytváří určitý repertoár protilátek, které se váží na různé části viru, proto dochází k četným mutacím. Dr. Fikadu Tafesse, odborný asistent molekulární mikrobiologie a imunologie a zároveň hlavní autor zmíněné studie, se domnívá, že jediná vakcína člověka neochrání před všemi typy mutací. Tvrdí, že ačkoliv vyvinuté vakcíny mohou narušit hybnost a přenos viru a ukončit tak pandemii, nemusí to znamenat vymýcení koronaviru. Ten se může naopak vrátit v dalších různých mutacích, na které vakcíny fungovat nebudou.
Mutace situaci komplikují
Autoři studie použili jednotlivé klony protilátek, u kterých zjistili zkříženou reaktivitu. Normálně fungující imunitní systém vytvoří velké množství protilátek, u nichž je větší pravděpodobnost, že neutralizují širokou škálu cílů i v mutantním viru. Nově vznikající mutantní viry mohou mít sklon k úniku z určitých protilátek produkovaných předchozím proděláním infekce nebo vakcínou. To si myslí Timothy Bates, další autor studie a student čtvrtého ročníku molekulární mikrobiologie a imunologie na lékařské fakultě v Oregonu.
Test na protilátky nemusí být přesný
Studie dále poukazuje na to, že pokus o přesné stanovení předchozí infekce covid-19 testováním protilátek v krvi nemusí být zcela přesné. Důvodem je přítomnost protilátek, které reagují na jiné kmeny koronavirů včetně těch, které způsobují obyčejné nachlazení. Výsledky tak mohou být poněkud zkreslené.
Skutečnost, že SARS-CoV-19 reaguje na protilátky z jiných kmenů koronaviru, ztěžuje diagnostiku starších infekcí. Také ale zvyšuje šanci vědců analyzovat biologii tohoto nového koronaviru a jeho účinky na pacienty, protože podle Tafesseho toto zjištění poskytuje více nástrojů ke studiu biologie viru. Pro SARS-CoV-19 máme také v současné době velmi málo reagencí.
Bezpříznakoví nakažení se o nemoci nedozví
V případě nakažení koronavirem si lidský organismus začne vyrábět protilátky zhruba 3–5 dní po vypuknutí prvních symptomů. Tyto protilátky ho pak chrání proti opětovnému nakažení v rámci několika měsíců. Problém je v tom, že spousta lidí prodělá onemocnění bezpříznakově. Kromě toho, že mohou nevědomky nakazit ostatní, nemusí si ani být vědomi protilátek. To by právě měly odhalovat testy, které poukáží na případné prodělání nemoci.
