U pacientů s žádnými nebo jen mírnými příznaky infekce koronaviru se vyvinula imunita trvající měsíce. Tvrdí to studie zdravotnických pracovníků publikovaná v deníku Science Immunology.
Existuje stále více důkazů o tom, že lidé, kteří se nakazili koronavirovou infekcí, si do budoucna vyvíjí imunitu proti opětovnému nakažení. Je tomu tak i v případě, že si nemocí prošli jen s mírnými nebo vůbec žádnými příznaky. Nová studie zjistila, že tato imunita přetrvává až čtyři měsíce po překonání mírného nebo asymptomatického onemocnění.
Bezpříznakový průběh je nebezpečný pro ostatní
Bezpříznakoví nakažení jsou velkou hrozbou pro komunitu, protože, ačkoliv o onemocnění neví, mohou ho přenášet na ostatní a nakazit někoho, kdo patří do rizikové skupiny. Současně také vyvstávala otázka, zda si tito bezpříznakoví pacienti mohou vypěstovat dočasnou imunitu proti opětovnému nakažení. Pokud by tomu tak nebylo, byl by to problém i pro vakcíny.
T buňky identifikují časti viru
Studii provedli vědci z Queen Mary University of London, Imperial College London a University College London. Analyzovali protilátkové a buněčné odpovědi u 136 londýnských zdravotnických pracovníků s mírným nebo asymptomatickým průběhem nemoci covid-19. Zjistili přitom, že 89 % zkoumaných jedinců nese neutralizující protilátky i 16–18 týdnů po infekci. Dále pozorovali, že většina z nich měla také T buňky schopné identifikovat mnoho různých částí viru. Tyto imunitní reakce nebyly jednotné, někteří zdravotníci prokázali imunitu T buněk, ale neměli protilátky, a naopak.
Výsledky studie jsou slibné
Joseph Gibbons, výzkumný pracovník univerzity Queen Mary uvedl, že podle studie má asi 90 % lidí protilátky blokující virus ještě 4 měsíce po infekci. U 66 % z nich byly protilátky dokonce velmi vysoké a tato velká protilátková odpověď je ještě doplněná T buňkami, které reagují na různé části viru. Tyto protilátky dohromady poskytují určitou ochranu, pokud se člověk opětovně setká s virem.
Vědci zjistili, že ačkoliv byly ochranné protilátkové odpovědi obecně doplněné ještě odpovědí T buněk, více než polovina zdravotnických pracovníků neprodukovala specifickou odpověď T buněk na proteiny nalezené na vnější straně koronavirového pláště. Pozorovali také, že reakce T buněk měly tendenci být vyšší u pacientů s typickými příznaky onemocnění.
Naděje na vyšší účinnost očkování
U pacientů s mírnými nebo žádnými příznaky byla imunita T buněk slabší než u pacientů se symptomatickou infekcí, ale neutralizační protilátkové odpovědi byly ekvivalentní. Nová studie přináší novou naději ohledně účinnosti očkování, protože naznačuje, že i po mírné infekci mají nakažení imunitu proti mnoha částem viru, známým jako epitopy. Ačkoliv se objevují stále nové a nové mutace, nemusí to znamenat, že dojde ke změnám těchto epitotů.
Corrina Pade, vědecká výzkumnice univerzity Queen Mary, vysvětluje, že studie vrhá pozitivní pohled na trvanlivost imunity vůči SARS-CoV-2 po čtyřech měsících od infekce. Významné procento jedinců má kombinovanou sílu různých protilátek, které brání viru ve vstupu spolu s odpověďmi T buněk na různé části viru, které narušují jeho přežití. Mírné nebo žádné příznaky jsou velmi časté a představují většinu infekcí v komunitě, takže výrazná imunitní odpověď dává naději na dlouhodobější účinnost vakcín.
