Někteří lidé prodělají nemoc, tělo si vytvoří protilátky a oni jsou pak proti této nemoci imunní. Jak takové protilátky v těle fungují, kde se tam berou a jak fungují proti koronaviru?
S onemocněním koronavirem je to poněkud složitější. Normálně se počítá s tím, že si tělo vytvoří protilátky proti nemoci, kterou už jednou prodělalo. To může platit i u koronaviru, ale oproti jiným nemocem, je to pouze krátkodobá ochrana. Existuje mnoho důkazů o tom, že někteří lidé prodělávají koronavirus opakovaně.
Spekuluje se i o tom, zda má úroveň vážnosti nemoci vliv na protilátky, které si tělo vytvoří. Dokonce se říká, že člověk, který prodělá koronavirus s mírnými příznaky si nedokáže vytvořit takové množství protilátek v těle, aby zabránil možné další nákaze. U jiných nemocí to ovšem platí tak, že si člověk vytvoří dostatečné množství protilátek na nemoc, kterou již prodělal.
Co je protilátka
Protilátky jsou proteiny, které tvoří bílé krvinky. Jejich úkolem je bojovat proti infekcím, které se dostanou do těla, mají za cíl zničit je dříve, než se v těle začne rozlézat nemoc, kterou pociťujeme navenek. Tyto nemoci představují nebezpečí pro zdraví těla, proto je důležité je zničit dřív, než se začne projevovat nemoc.
To, zda se v těle tvoří dostatek protilátek a zda správně fungují, je otázkou správného fungování imunitního systému. Proto se v souvislosti s nemocemi bavíme vždy o dobré a špatné imunitě. Dobrou imunitu má tělo, které se nemocem ubrání, špatná imunita jim podlehne. Na správné funkci imunitního systému nezáleží jen v oblasti náchylnosti k nemocem a uzdravování, jeho úkolem je také dobře zregenerovat tělo a tkáně po operaci, potlačit záněty v těle a rychle hojit poranění, včetně drobných ranek jako je modřina, odřenina či říznutí.
Protilátky proti koronaviru
Lidé, kteří jsou infikovaní koronavirem si proti této nemoci vytváří protilátky. Například při prodělání nemoci HIV to funguje tak, že si tělo vytvoří protilátky. Těmito protilátkami je tělo proti nemoci chráněno ještě cca 2-3 roky od vyléčení. Ale jak je tomu s protilátkami, které se v těle vytvoří po prodělání koronavirového onemocnění není známo. Jediná informace, kterou zatím máme je ta, že lidé, kteří prodělají koronavirus s mírnými příznaky si vytvářejí menší počet protilátek v těle, a tím pádem pak mají vyšší riziko opětovné nákazy.
Právě proto, že máme případy, kdy lidé onemocněli koronavirem opakovaně, se spoléháme na tzv. kolektivní imunitu. To znamená, že budeme mít vysoký počet lidí s protilátkami, a to koronaviru téměř zabrání v šíření. Bude pro něj mezi naočkovanými jedinci a jedinci po prodělané nemoci téměř nemožné najít si dalšího člověka, ve kterém se usídli. Když koronaviru zabráníme v šíření, podaří se nám ho úplně vymýtit.
Kolektivní imunita
Po prodělání nemoci si tělo vytváří protilátky poměrně dlouhou dobu a koronavirové onemocnění není výjimkou. Tvorba protilátek může trvat klidně až tři týdny. Tři týdny jsou velmi dlouhá doba pro to, aby se v těle mohlo odehrát spoustu dalších věcí. Velmi populárními se staly testy na protilátky, které mají zjistit, zda jste proti nemoci ještě imunní. Při získání výsledků těchto testů nesmíte zapomínat na to, že můžete mít v sobě vytvořené protilátky a nemoc ještě prodělávat.
V takovém případě jste pořád nakažlivý, neznamená to, že se můžete pohybovat mezi lidmi, jste sice imunní vůči další nákaze, ale pořád ještě můžete nakazit další lidi a šířit tak virus dál. Pokud se stane, že se z koronaviru vyléčíte a tělo si nevytvoří protilátky, můžete bohužel koronavirové onemocnění chytit někde okamžitě znovu a opět procházet celým procesem izolace a uzdravování nanovo.
