Strůjce současné celosvětové pandemie, virus covid-19, se projevuje mnoha symptomy. Ty neurologické ale mohou být přehlížené či podceňované.
Nejčastějšími symptomy koronaviru jsou to respirační potíže – dušnost a zápal plic, příznaky podobné chřipce, jako jsou bolesti hlavy a kloubů a další. Ve více než polovině případů se koronavirus projevuje také neurologickými symptomy, které mohou mít velmi závažné následky.
Španělská neurologická společnost apeluje na všímavost zdravotníků
Studie neurologických příznaků u covidových pacientů proběhla nejprve v Číně, kde byly neurologické příznaky pozorovány u 37 % nemocných. Nové konkrétní údaje (neurologické symptomy u 57 % pacientů) pochází ze Španělska. Data byla získána díky španělskému registru ALBACOVID od 841 pacientů hospitalizovaných v březnu 2020 v nemocnici ve španělském městě Albacete.
Španělská neurologická společnost (SEN) společně se zjištěnými údaji vydala prohlášení varující zdravotnické pracovníky. Apeluje na zdravotníky, aby byli u pacientů s koronavirem pozorní právě k neurologickým příznakům. Díky dodržování přísného neurologického dohledu nad pacienty je možné předejít komplikacím spojeným s poškozením nervové soustavy.
Neurologické symptomy způsobené koronavirem
Ve Španělsku odborníci vypozorovali následující neurologické symptomy:
- zmatenost, psychóza, mírná až střední encefalopatie (mozková dysfunkce)
- mozkové příhody (mrtvice)
- ztráta chuti a čichu, bolesti hlavy
- epilepsie
- nespavost
- úzkosti a deprese
Ve 4 procentech případů pacienti bohužel na závažné neurologické příznaky zemřeli.
Další data zjištěná díky registru ALBACOVID
Výše zmíněná studie je zatím nejrozsáhlejší publikovaný dokument tohoto typu na mezinárodní úrovni a nabízí další zajímavá data, která nepochybně pomohou porozumět nemoci a zlepšit průběh onemocnění u pacientů.
Španělští neurologové zjistili, že u některých pacientů se vyvinuly patologické stavy, jako je těžká encefalopatie, která v některých případech vyústila v kóma, encefalitida, polyradikuloneuropatie, poruchy pohybu, ochrnutí obličeje či ochrnutí okulomotorických nervů. Podle prezidenta SEN José Miguela Laineze jsou tyto vážnější projevy způsobeny hyperaktivací imunitního systému, takzvanou cytokinovou bouří. Covid-19 totiž způsobuje silný nápor na imunitní systém a může způsobit autoimunitní komplikace.
Většina pacientů přišla na pohotovost s respiračními potížemi, 2,5% ale přišlo v první řadě kvůli neurologickým symptomům. V prvních dnech po zjištění infekce koronavirem uvedlo 17,2% pacientů pocit bolesti svalů, 14,1% uvádělo bolesti hlavy, 6,1%, pacientů si stěžovalo na závratě a točení hlavy, 4,9% pacientů ztratilo čich a 6,2% uvedlo změnu vnímání chuti. Kromě toho 20% pacientů vykazovalo neuropsychiatrické příznaky, jako je nespavost, úzkost, deprese a psychózy. Nejzávažnější neurologické příznaky – poruchy vědomí – byly pozorovány u 19,6% hospitalizovaných. V těchto případech šlo v naprosté většině o vážně nemocné či staré pacienty.
Byly také zaznamenány případy encefalitidy, Guillain-Barrého syndromu a optické neuritidy. Tato studie, stejně jako ostatní předchozí, znova ukazuje, že obézní pacienti mají vyšší riziko závažného průběhu onemocnění. Doktor Tomás Segura, jeden z lékařů zodpovědných za registr ALBACOVID to vysvětluje následovně: „Obézní lidé mají vyšší riziko těžkého průběhu koronaviru pravděpodobně proto, že mají nižší ventilační kapacitu a na druhé straně vyšší pravděpodobnost výrazné imunitní odpovědi na onemocnění.“
V Albacete byla provedena také další studie s 1683 pacienty. Vědci zjistili, že u 1,4% hospitalizovaných pacientů se rozvinulo cerebrovaskulární onemocnění – z toho u 22% hemoragická cévní mozková příhoda a u 74% ischemická cévní mozková příhoda.
