Novinky a články z nejkrásnějších míst Asie

Japonská kaligrafie, krasopis z roku 500 je používaný dodnes

Japonská kaligrafie

Japonská kaligrafie (shodo, nebo také cesta písma) je v Japonsku vnímána jako umění, které má velmi staré kořeny. Původem pochází z území Číny, odkud ji do Japonska zavlekli před více než 1 500 lety. Za tu dobu vzniklo několik čistě japonských stylů, které byly postupně dovedeny k dokonalosti. Japonská kaligrafie se praktikuje dodnes, a vidět ji můžete i na veřejných místech, kde si čas od času někdo maluje vodou na dlažební kostky.

Kaligrafie v Japonsku

Jako obraz bez formy nebo hudba bez zvuku…

V japonské kaligrafii se jedná o schopnost (umění) krásně psát, do níž je vložen hlubší filosofický smysl. Rozhodně to nezvládne „každý Japonec“, výklad záleží na každém tahu, směru zakončení, i na rovnováze mezi jednotlivými elementy. Harmonie a elegance písma se nevyznačuje pouze estetickou dokonalostí, která přenáší tisíciletou moudrost. Kaligraf projektuje rytmus, emoce, estetiku, krásu, spiritualitu, a dokonce i svůj charakter. Jako byste tvořili hudbu bez zvuku, a přesto dosáhli perfektního výsledku.

Japonská kaligrafie na těle

Japonská kaligrafie v toku času

Japonská kaligrafie pochází z Číny (stejně jako celá původní kultura), odkud ji „přinesli“ zhruba v roce 500. Gramatika a stylistika jazyka je však v Japonsku diametrálně odlišná od té čínské, což vedlo k postupnému upravování kaligrafie a vzniku unikátního japonského stylu zvaného Kana (かな).

Kaligrafie - Japonsko

Období Asuka a Nara (538 – 794)

V tomto období byl japonský kaligrafický styl silně ovlivněn čínskou kulturou, a umění písma se využívalo především ke kopírování budhistických textů. Teprve v 10. století byla představena první skutečně japonská kaligrafie (wayoushodou) v podání slavného kaligrafa Ono No Michikaze.

Období Kamakura (1185 – 1333)

Kamakura byla silně ovlivněna vlivem budhistické filosofie, obzvláště zenovým budhismem – právě ve 12. století byly založeny jeho první školy na japonské půdě, přičemž většina z nich funguje dodnes. Zenová kaligrafie (bokuseki) představuje velmi abstraktní styl, který se vymyká mnoha pravidlům. K psaní by se mělo využívat celé tělo, a autor musí vizualizovat emoce ke stvoření uměleckého díla. Není to styl pro ortodoxní kaligrafy, je spíše avantgardní a ve světě kaligrafie odvážný, dá se říct.

Období Edo (1603 – 1868)

Až do tohoto období byly japonské i čínské styly používány harmonicky, ale v 17. století se Japonsko ponořilo do hluboké kulturní izolace, což čínské prvky víceméně vyšachovalo. Později byl vytvořen nový japonský styl oie ryuu (御家流), který byl vyučován ve slavné škole Terakoya (ta se zaměřovala na výuku dětí ze střední společenské vrstvy). Do Edo spadá i skupina stylů psaných znaků, jíž se říká edo moji (江戸文字) – dnes jsou ale považovány spíše za řemeslo než za skutečné umění.

Stará japonská kaligrafie

Když se ostrovní císařství vynořilo koncem období Edo z kulturní izolace, přetvářely se staré styly písma v nové. V dnešním Japonsku jsou využívány celkem tři styly písma: Kanji, Hiragana a Katakana:

  • Kanji (někdy označování jako sinografy) je znakový systém pro zápis japonštiny; může vyjádřit slovo, frázi, náladu, báseň nebo malbu v jednom
  • Hiragana představuje japonská slabičná písmena, která mají 46 symbolů; Hirgana se používá k zápisu slov, pro něž neexistují znaky v kandži
  • Katakana se používá u slov převzatých, zvukomalebných nebo u cizích místních názvů. Představuje jedno ze dvou japonských slabičných písmen a má 46 znaků

Japonsko - kaligrafie umění

Co je potřeba pro kaligrafii?

Japonská kaligrafie je asi nejznámější díky mistrům, kteří píší vodou na plochou zem – takové znaky vydrží někdy jenom pár minut, je to ale impozantní podívaná. Ovšem ta původní kaligrafie vyžaduje papír a několik dalších nástrojů.

  • Štětec (Fude): Nejdůelžitější nástroj kaligrafe; používají se v různých velikostech
  • Papír (Kami): V Japonsku je unikátní papír Washi, jeho výběr je pro kaligrafii velmi zdlouhavý
  • Tuš (Sumi): Má mnoho barev a odstínů, ne vždy je černá; Používá se buď instantní, kterou nalijeme a můžeme tvořit; nebo tuhá, k jejímuž použití je třeba kamene
  • Třecí kámen (Suzuri): O plochu kamene se tře tuhou tuší; je potřeba kamen posázený diamantovým pískem, na porcelánovém trvá tření věčnost
  • Těžítko: Slouží k uchycení papíru, aby vám při psaní neujížděl
  • Podložku (Shitajiki): Dává se pod papír, aby se tuš nepropíjela

Japonsko - kaligrafie

Pokud se o umění japonské kaligrafie zajímáte, můžete začít jako samouk, nebo využít nabídku kurzů. Určitě to není procházka růžovým sadem, ale výsledek stojí za to.