Novinky a články z nejkrásnějších míst Asie

Velká čínská zeď: Symbol nezměrného bohatství

Velká čínská zeď

Velká čínská zeď je starobylé opevnění, které chránilo území Číny před mongolskými nájezdníky. V průběhu staletí ji vládnoucí dynastie rozšiřovaly a přestavovaly, až nakonec vzniklo opevnění dlouhé přes 20 000 km. Velká čínská zeď se tak stala největší stavbou na světě, kterou kdy člověk vytvořil. Dnes už ale zemi před nepřáteli nechrání, a slouží jako turistická atrakce. Navštívit můžete oblíbené i méně známé úseky Velké čínské zdi, které nabízí v každém ročním období zcela jedinečné kouzlo.

Velká čínská zeď

Velká čínská zeď v čínštině: 長城; pinyin: Chángchéng; český přepis: Čchang-čcheng

Velká čínská zeď, severní hřebeny

Od roku 1980 láká Velká čínská zeď návštěvníky z celého světa, a pekingská vláda se snaží stavbu co nejvíce zachovat. Problém ale představují lidé, kteří zeď rozebírají pro vlastní účely. Mnoho cihel a kamenů tak končí v základech domů nebo zdech garáží. Některé části Velké čínské zdi zchátraly, jiné čínská vláda udržuje.

Pro Číňany je Velká čínská zeď symbolem bohatství

Velká čínská zeď je národním symbolem bohatství, a mezi Číňany je známo také pojmenování “Wan-li čchang-čcheng”. To v překladu znamená zeď dlouhá deset tisíc mil, protože “deset tisíc” je tradičně pro Číňany symbolem nezměrného bohatství. Ačkoliv se Velká čínská zeď táhne napříč celou Čínou, pouze její severní část nese označení „Dračí hřbet“. Tento název vychází ze stupňování stavby v důsledku nerovnosti terénu.

Velká čínská zeď v Číně

Je vidět Velká čínská zeď z vesmíru?

Velká čínská zeď z vesmíru vidět není. Ačkoliv koloval tento mýtus desítky let po celém světě, teprve americký astronaut čínského původu Leroy Chiao tuto domněnku v roce 2005 definitivně vyvrátil. K myšlence, že je Velká čínská zeď vidět z vesmíru, přivedla svět její nepřekonatelná velikost. Starobylá stavba má skutečně předpoklad, že z vesmíru vidět je – ovšem pouze na délku. Šířka Velké čínské zdi je nejvýše 8 metrů (u věží 11 – 13 m), což tuto domněnku sráží. Stavba je s takovou šířkou vidět max. do 11 km nad zemí, kde je široká cca 1 cm.

Začátek a konec Velké čínské zdi

Velká čínská zeď začíná na severozápadě Číny ve městě Ťia-jü-kuan (Jiayuguan), které leží na pokraji pouště Gobi v provincii Kan-su (Gansu). Odtud se táhne přes 3 000 km dlouhá zeď daleko na východ do provincie Che-pej. V přímořském městě Šan-chaj-kuan (Qinhuangdao) pak vstupuje do moře a zakončuje hlavní část Velké čínské zdi. Na pobřeží Pochajského zálivu tvořila zároveň hranici mezi vlastní Čínou a Mandžuskem, které bylo později k Číně připojeno.

Velká čínská zeď, začátek

Konec i začátek Velké čínské zdi má velmi rozdílné využití materiálu. Zatímco v poušti Gobi využili stavitelé převážně pískovce a dřeva, v přímořské oblasti použili masivní kameny z blízkých hor.

Velká čínská zeď, konec

Mapa Velké čínské zdi

Velká čínská zeď je vyobrazena na mapě, která ukazuje její enormní délku. Podle mapy zasahuje Velká čínská zeď do několika provincií, které leží v území Vlastní Číny. Obsáhlejší mapa Velké čínské zdi ukazuje také většinu odboček, které zabíhají až do středu Čínské lidové republiky. Mapa Velké čínské zdi bohužel nemůže být kompletní, protože nelze dohledat některé ze starých odboček. Situaci komplikuje také KLDR, která znemožnila pátrání po Velké čínské zdi na svém území.

Velká čínská zeď, mapa

Při stavbě Velké čínské zdi zemřelo milion dělníků

Na stavbu Velké čínské zdi bylo nasazeno přes milion dělníků, z nichž byla většina trestanců a válečných zajatců. Velké zastoupení měli mezi válečnými zajatci odpůrci Čingischána, který dobyl Čínu. S takovými lidmi se ve starověké Číně zacházelo nelítostně, a není divu, že při stavbě našla většina z nich smrt.

Velká čínská zeď v obležení Čingischána

Velká čínská zeď sloužila k ochraně čínského císařství před kočovnými kmeny Mongolů; nedokázala ovšem zadržet Čingischána a jeho vojska. V 13. století tak vpadli sjednocení Mongolové v čele s Čingischánem do středověké Číny, a zasadili tehdejší dynastii zdrcující porážku. Velká čínská zeď paradoxně nebyla při mongolské invazi velkou překážkou.

Velká čínská zeď v obležení Čingischána

Velká čínská zeď byla několikrát přebudována

Stavba Velké čínské zdi započala v roce 210 př. n. l. na příkaz Prvního císaře sjednocené Číny, kterým byl Čchin Š‘-chuang-ti. Velká čínská zeď se v této první fázi táhla po severních hřebenech hor a dosahovala délky 3 460 km. Na severní zdi bylo zbudováno 25 000 strážních věží, které od sebe byly vzdáleny 90 – 180 m (průměrně měli rozestup 138,3 m). Věže byly pravděpodobně postaveny jako první, a teprve na ně byla napojována samotná hradba.

Velká čínská zeď za dynastie Ming

 

Po smrti císaře Čchin Š’-chuang-ti, za jehož vlády dosahovala Velká čínská zeď délky 3 460 km, spravovali a rozšiřovali zeď císaři z dynastie Chan, která trvala od roku 206 př.n.l. až do roku 220 n.l., a rozšířili ji až do délky 5 561 km. Po jejím úpadku přebrala správu Velké čínské zdi od roku 1 138 do roku 1 198 říše Tří států, jejíž zásahy do stavby nejsou příliš patrné. Zásadní změny zažívala stavba až od roku 1 473, kdy se o její rozšiřování a udržování starala dynastie Ming, která ji do roku 1 620 razantně rozšířila a kompletně přebudovala do dnešní dochované podoby.

Stavba Velké čínské zdi byla vzhledem k jejímu rozsahu rozdělena do čtyř etap. První z nich zahrnovala pouze severní zeď, nicméně v důsledku přebírání správy mezi dynastiemi docházelo k postupnému rozšiřování. Velká čínská zeď tak byla propojována s již existujícími hradbami menších rozměrů, až nakonec vzniklo propojení dlouhé téměř 22 000 km. V dobách největšího rozsahu vedla Velká čínská zeď dokonce na územ Severní Koreje.

Velká čínská zeď postavená z cihel

Nejstarší hradby připojené k Velké čínské zdi pocházely už z období Válčících států. Se všemi odbočkami tak měřila Velká čínská zeď 8 851 km. Dodnes se ale vedou o skutečné délce zdi spekulace – podle některých studií dosahovala Velká čínská zeď délky 10 521 – 20 852 km. Odbočky se táhly kolem i v ně celé Vnitřní Číny.

Správa Velké čínské zdi přecházela na vládnoucí dynastii

Význam Velké čínské zdi si uvědomovali obyvatelé Číny od samého počátku. Správa Velké čínské zdi proto vždy přecházela na vládnoucí dynastii, která ji přebudovala, zdokonalila a udržovala po celou dobu své vlády. Každá dynastie k její přestavbě přispěla obvykle kompletní přestavbou, a z původní konstrukce tak dnes uvidíte minimum. Poslední přestavbou prošla Velká čínská zeď před více než 500 lety, kdy ji dynastie Ming přebudovala do dnešní podoby.

Stavba Velké čínské zdi

Velká čínská zeď byla zbudována na těžko přístupných hřebenech hor, což představovalo problém v dopravě materiálu, lidské síly i zásobování. Velkým nepřítelem byl také rozmanitý terén, který byl v některých místech velmi strmý. Velká čínská zeď tak dosahuje běžně náklonu do 45°, v některých místech dokonce 85°.

Velká čínská zeď, stoupání

Velká čínská zeď získala po zásahu každé dynastie zcela jiný vzhled. Největší změnu zažila za vlády dynastie Ming, která stavbu rozšířila i zpevnila, a vybudovala v ní důmyslný systém chodeb a skladovacích prostor. Ve větších rozestupech pak ležela poblíž hradby velitelství, zásobovací místa nebo skladiště zbraní.

Velká čínská zeď, stavitelé

Za dynastie Čchin a Chan byly hradby vysoké i široké 5 – 6 metrů, zatímco věže jejich výšku přesahovaly zhruba o 4 m. Jakmile se chopila vlády dynastie Ming, nechala Velkou čínskou zeď zcela přebudovat. Výška hradeb stoupla téměř o polovinu na 6 – 10 m, a šířka hradeb dosáhla v dolní části 7 – 8 m, zatímco koruna byla široká 5 – 6 m.

Postup při stavbě “Velké zdi”

Stavitelé nejdříve zcela urovnali terén, na který položili mohutné základní kameny. Ve vnitřním prostoru základů postavili bednění, ve kterém po malých vrstvách udusávali zeminu, dokud neztvrdla na kámen. Poté bylo bednění obestavěno kameny, cihlami, žulou nebo jiným materiálem dostupným v dané lokalitě. Jakmile dosáhla zeď potřebné výšky i šířky, byla uzpůsobena válečným potřebám a vydlážděna cihlami.

Velká čínská zeď, stavba

Použitý materiál závisel na lokalitě

Velká čínská zeď byla stavba promyšlená do posledního detailu. A protože se táhne v drtivé většině případů po těžko přístupných hřebenech hor, byla doprava materiálu pro její stavbu poměrně obtížná. Použitý materiál je velmi rozmanitý a zeď byla stavěna v závislosti na přírodních zdrojích v dané lokalitě. Zatímco při stavbě zdi poblíž Pekingu byly použity vápencové kameny, jinde zase žula a pálené cihly.

Severní hradbu střežilo 25 000 strážních věží

Na původní Velké čínské zdi bylo ve vzdálenosti 90 – 180 m rozmístěno na 25 000 strážních věží. Byly stavěny na důležitých místech jako jsou hraniční přechody, křižovatky, řeky apod. Jejich výška dosahovala průměrně 13 m, a většina z nich stála na čtvercových základech, přičemž každá strana měřila rovněž 13 m. Strážní věže na Velké čínské zdi tak přesahovaly hradby, což útočníkům zároveň znemožnilo masivní obléhání hradeb v jednom místě. Ačkoliv Velká čínská zeď úspěšně zabraňovala pronikání nesjednocených mongolských kmenů na území Číny, větší armáda by zeď zdolala.

Velká čínská zeď, věž

Strážní věže byly propojeny širokými hradbami, takže po nich mohlo projet až šest jezdců na koních vedle sebe. Každá z věží byla obývána třiceti až padesáti člennou posádkou, která mezi sebou při odrážení útoků komunikovala pomocí kouřových signálů. Ve dne zapalovali směs vlčího trusu, síry a ledku; v noci postačil oheň ze suchého dřeva. Rozmístění posádek však mělo ještě další účel – chránil čínské císaře před vojenskou vzpourou, protože armáda nebyla soustředěna na jednom místě. Některé posádky byly i stovky kilometrů od císařského dvora, což znemožňovalo jakoukoliv rozsáhlou rebelii.

Kouřové signály sloužily k předávání zpráv o pohybu nepřítele. Například v mingském období znamenal jeden kouřový signál počet 100 nepřátel, dva signály 500 nepřátel a tři signály 1 000 nebo více nepřátelských bojovníků – vyššího počtu nepřátel se ovšem díky nesjednocenému Mongolsku nemuseli Číňané až do příchodu Čingischána obávat. Předávání zpráv pomocí kouřových signálů bylo na tehdejší dobu velmi rychlé. Z jednoho konce na druhý byl signál předán za pouhých 24 h.

Legendy o Velké čínské zdi

K Velké čínské zdi se váže celá řada legend a příběhů, které se postupem času rozšířily po celé zemi a zlidověly. Nejznámější jsou příběhy o dívce Meng Ťiang-nu a o Jiayuguanském průsmyku, které znali Číňané až na jihu země.

Velká čínská zeď, Čína

Příběhy a legendy vážící se k Velké čínské zdi byly živnou půdou čínské kultury a historie – za vlády každé dynastie vznikla velká spousta příběhů s touto tematikou, a většina z příběhů přetrvala dodnes. Vedle tradičních příběhů o Velké čínské zdi vzniklo také mnoho legend a příběhů, které se vážou k dnešním nejnavštěvovanějším místům.

Příběh o Meng Ťiang-nu

Příběh o Meng Ťiang-nu je nejznámější a také nejrozšířenější příběh o Velké čínské zdi. Odehrává se za vlády dynastie Čchin (221 př. n. l. – 206 př. n. l.). Manžel dívky, který se jmenoval Fan Čcho-liang, byl chycen státními úředníky a poslán na stavbu Velké čínské zdi. Po jeho odvlečení o něm Menh Ťuang-nu dlouo neslyšela, a rozhodla se jej hledat. Ve chvíli, kdy doputovala až k místu, kde její manžel pracoval, zjistila, že už je po smrti. Když jí tuto zprávu sdělili, vydala ze sebe srdceryvný vzlyk, a její nářek způsobil pád části Velké čínské zdi. Tento příběh ukazuje, že stavba byla výsledkem práce nesčetného množství zcela obyčejných čínských lidí.

Příběh o Jiayuguanském průsmyku

Příběh o Jiayuguanském průsmysku je druhým nejznámějším příběhem. Vypráví o dělníkovi jménem I Kchaj-čan žijícího za dynastie Ming (1368-1644), který byl velmi znalý aritmetiky, a podařilo se mu vypočítat, že na stavbu zdi v průsmyku Jiayuguan bude potřeba 99 999 cihel. Dozorce stavby mu ovšem nevěřil a prohlásil, že pokud se splete byť o jedinou cihlu, potrestá všechny dělníky třemi lety těžkých prací. Po dokončení stavby skutečně za branami města Xiwong zbyla jedna nepoužitá cihla. Dozorce z toho neměl radost, a byl připravený dělníky potrestat. I Kchaj-čan si ovšem věděl rady a s přesvědčením prohlásil, že cihlu položila na místo před branou nadpřirozená moc, aby jí stavbu podepřela, a že jakýkoliv, byť nepatrný pohyb, by měl za následek zřícení zdi. Cihla byla proto ponechána na místě a nikdy se jí nepohnulo – na věži v průsmyku Jiayuguan je k nalezení dodnes.

Legenda o strážní věži

Legenda o strážní věži se odehrává za vlády dynastie Západní Chou (11. stol. př. n. l. – 711 př. n. l.). Král Jou měl krásnou choť Pao S’, a tu velmi miloval i přes její nepříjemnou vlastnost – nikdy se nesmála. Jeden státní úředník proto králi poradil, jak královnu rozesmát – navrhl, aby se ve strážní věži rozdělal signální oheň, který vyvolá mezi poddanými zmatek, který měl královnu přimět k smíchu. Královi poddaní se nechali oklamat a vzniklý chaos skutečně královnu rozesmál. Později se však stalo, že na království dynastie Západní Chou zaútočili nepřátelé – král Jou proto nechal ve strážní věži zapálit signální oheň a očekával pomoc svých poddaných – signální oheň ale zůstal po předchozí zkušenosti bez povšimnutí, a král byl tak nepřáteli zabit, čímž byla ukončena vláda dynastie Západní Chou.

Cestování na Velkou čínskou zeď

Dnes je Velká čínská zeď nejnavštěvovanějším místem v Číně. Ročně k ní zamíří desítky milionů tuzemských i zahraničních návštěvníků, kteří objevují její krásu. Nejnavštěvovanější úseky jsou zrekonstruované, avšak v odlehlejších místech je zeď stále v původním stavu. Nadšenci se mohou vypravit pěšky po jejím hřbetu, který se táhne 3 460 km po severních horách.

Velká čínská zeď v zimě

V letním období bývá na zdi největší nával, a pro návštěvu si proto zvolte odlehlejší úseky mimo dosah Pekingu. Pro nerušenou prohlídku Velké čínské zdi musíte zamířit nejméně 70 km od hlavního města. Pro návštěvu jsou vhodná všechna roční období, ovšem nejkrásnější je Velká čínská zeď na jaře a na podzim.

Badaling: Nejvyhledávanější a také nejvytíženější je úsek Badaling ležící u vesnice Pa-ta-ling, asi 58 km od Pekingu, hlavního města Číny. Tento úsek je natolik vytížený, že je víceméně nemožné, zbavit se davů turistů, a užít si skutečnou krásu stavby a prostředí.

Mutianyu: Dalším vyhledávaným a o poznání méně frekventovaným úsekem je Mutianyu, který je od Badaling vzdálený jen několik desítek kilometrů. Cesta k němu trvá zhruba o 1,5 h déle, takže prohlídkou Velké čínské zdi nemůžete strávit tolik času.

Simatai: Úsek vzdálený přibližně 120 km od Pekingu už nepatří k nejvyhledávanějším – kvůli své vzdálenosti od hlavního města si vyžádá celodenní návštěvu – výměnou ale nabízí pohled na původní, nezrekonstruované dílo, které odolává času i po více jak dvou tisících letech. Je ideální volbou pro ty, kteří chtějí objevovat pravou krásu zdi.

Velká čínská zeď, cestování

Pokud jste Velkou čínskou zdí okouzleni a chcete strávit v její blízkosti více času, nebo si dokonce projít některé úseky, využijte ubytování v její blízkosti. Jen několik kilometrů od zdi jsou větší i menší hotely, které vám poskytnou nocleh i jídlo. Získáte tak na prohlídku Velké zdi několik hodin navíc.

Pěšky po hřbetu Velké čínské zdi

Pro opravdové nadšence je tu možnost několikadenního výletu po ochozu Velké čínské zdi. Úsek dlouhý cca 3 300 km absolvuje každoročně několik desítek skupin. Cesta trvá přibližně tři měsíce, což vychází na 37 km denně. Poměrně dlouhá štreka je ale výpravou za poznáním dávné historie a umění čínských stavitelů. V blízkosti zdi jsou dnes města i vesnice, ve kterých můžete doplnit zásoby nebo složit hlavu.

Velká čínská zeď, ochoz

Velká čínská zeď ve filmu

Velká čínská zeď dostala v roce 2016 také filmovou podobu. V hlavním roli se ocitají Matt Damon a Pedro Pascal, kteří se v roli elitních žoldnéřů vydali získat tajemství střelného prachu. Cestou jsou napadeni skupinou kočovných nájezdníků, a při útěku se docela náhodou ocitnou před branami legendární zdi. Krátce po zajetí komandérkou Lin (Jing Tian), zaútočí na Velkou čínskou zeď mýtické bytosti z hor. Matt Damon v roli Williama Garina a Pedro Pascal jako Pero Tovar chtějí útoku využít a zmizet. Nakonec se ale rozhodnou, že při obraně zdi pomohou.

Velká čínská zeď, film

Ještě, než se na film Velká čínská zeď podíváte, zapomeňte na všechna historická fakta. Jedná se totiž o fantasy v podání známého čínského režiséra Yimou Zhanga, který vykreslil čínské válečníky jako hrdiny historie. Nejednotní Mongolové tentokrát představují pro Čínské císařství nejmenší hrozbu – tou skutečnou jsou Tao Teiové, mýtické bytosti ze „zelené hory“. Údajně je na zem seslali bohové, aby tak potrestali hamižnost někdejšího čínského císaře.

Velká čínská zeď ve filmu

Při obraně Velké čínské zdi jsou použity vyspělé technologie a zvláštní bojové strategie. Největší boje si dokonce vyžádají použití „černého prachu“, který připomene Williamovi i Perovi, proč vlastně na zeď přišli. Na zdi potkají neznámého Evropana, který přišel na zeď ze stejného důvodu už před 30 lety. Společně naplánují útěk, při kterém ze zdi odnesou střelný prach. Jak se ale ukáže, ne všichni chtějí ze zdi odejít.

Velká čínská zeď, komandérka Lin

Perovi i jeho komplici se nakonec podaří utéct i s brašnami střelného prachu. Dobrodružství ale netrvá dlouho, a Pero se ocitá zpět ve vězeňské cele Velké zdi. Mezitím zdolali Tao Teiové obranu Velké čínské zdi a zamířili k císařskému městu. Všichni propadají panice, ale komandérka Lin hodlá bojovat do úplného konce. Jak to všechno dopadne se podívejte sami. Velká čínská zeď je online a nabízí dokonce český dabing.