Je tomu teprve sto let, co bylo na území Číny objeveno několik desítek staveb připomínajících egyptské pyramidy – jejich vzhled se však od těch egyptských značně liší. Tisíce let staré stavby se nachází přibližně 100km od města Xi’an – leží poblíž města Xianyang v provincii Shaanxi ve středu Číny. Zbudovány byly pravděpodobně za jediným účelem – sloužily jako mausolea císařských rodin. Až do roku 1912 neměl o jejich existenci nikdo ponětí, a hrstku zmínek o jejich existenci zahalila rouška času. Ovšem ani poté, co se Čína světu otevřela, nebylo možné záhadné pyramidy prozkoumat – čínská vláda nechala pyramidy zapečetit a vydala zákaz zkoumání – část z nich se navíc nachází v oblasti, v níž je soustředen jaderný a kosmický výzkum země. Podle historiků je v hlavní pyramidě místo posledního odpočinku Prvního císaře, Čchin Š´-chuang-ti, která je svými rozměry největší pyramida na světě.

První zmínky

Úplně poprvé byl svět fascinován v roce 1912 „bílou pyramidou“, která je největší ze všech. V tomto roce projížděla provincií Shaanxi dvojice obchodníků Fred Meyer Schrader a Oscar Maman, která zaznamenala ve svém deníku monumentální stavbu v horách Kin-lin.

Úryvek z deníku Maman a Schrader: „Pohled nás šokoval ještě více, než kdybychom je našli v pouští. Ale ony pyramidy se nějakým způsobem nachází před očima celého světa; a v západních zemích o nich nic nevíme.“

Atypický vzhled

Nevypadají jako pyrymidy v Egyptě nebo Mexiku, ale jsou atypické ve všech směrech, a svým typem jedinečné. Horní část pyramidy není vystavěna do špice, jako u egyptských pyramid, ale je tvořena plochou rovinou, podobně jako u mayských pyramid. Základnu tvoří přírodní kopec, na který byla postupně nanášena zemina v jednotlivých vrstvách. Po dokončení stavby byla pyramida zatravněna a dokonale skryta tak, aby splývala sokolním prostředím. Poslední práce vykonávalo jen několik desítek dělníků, kteří se při uzavírání vstupu do pyramidy zazdili zaživa, aby neprozradili místo vstupu.

Největší mezi všemi

V horách Kin-lin se tyčí do výše 300m nad zemí gigantní pyramida se základnou širokou 485m. Právě tato pyramida je údajně místem posledního odpočinku Prvního císaře, Čchin Š´-chuang-ti. Bílá pyramida se odlišovala od všech ostatních nejenom velikostí, ale i jedinečným zbarvením – každá stěna byla natřena jinou barvou: Severní strana byla modrá; jižní črvená; východní šedivá a západní zářivě bílá; a její plochý vrchol byl pokryt zlatem – bílá pyramida podle Číňanů představuje střed světa. Její stáří není zcela známo – zatímco někteří historici odhadují stáří pyramidy na 2 500 – 3 500 let, jiní se domnívají, že je pyramida ještě o 1 000 – 1 500 let starší – výjimkou jsou potom tací, jejichž odhady překračují hranici 5 000 let.

Zákaz průzkumu

Záhadné čínské pyramidy přitahují pozornost zvědavců ze všech koutů světa. Zájem na jejich prozkoumání mají nejenom nadšenci čínské historie a kultury, ale také řada předních vědců a archeologů. Ani přesto není možné pyramidy prozkoumat – centrální vláda v Pekingu totiž vydala přísný zákaz k jejich prozkoumání až do roku 2050, a jakýkoliv zásah ponechává budoucím generacím, které budou mít k dispozici podstatně vyspělejší technologii – vláda se obává, že by se mohla při průzkumu zhroutit konstrukce stavby, což by znamenalo nepředstavitelnou ztrátu.

Nové zmínky

Další zmínky o bájné pyramidě pochází z období druhé světové války, kdy americký pilot James Gaussman, příslušník US Air Force, vyfotil při přeletu nad Čínou obří bílou pyramidu. Svou fotografii předložil svým nadřízeným, kteří se ovšem její existencí nezabývali, a tak zmizela fotografie na dlouhá léta v archívu. James Gaussman o svém zážitku často vyprávěl, a upoutal pozornost nejednoho „záhadologa“ – někteří dokonce věřili, že je pyramida přistávacím místem mimozemšťanů.

Úryvek z James Gaussmanova proslovu: „Letěli jsme kolem hory, a pak přes rovné údolí. Přímo pod námi byla obrovská bílá pyramida. Nevěřili jsme vlastním očím, připadalo nám to jako pohádka. Pyramida se bíle třpytila, ale to nejlepší bylo nahoře: Masivní monolit pokrytý zlatem. Nebylo možné přistát s letadlem, i když jsme opravdu chtěli.“

Fotografie Jamese Gaussmana se stala podkladem pro mnohé spisovatele. Nejznámější z nich je australský spisovatel Brian Crawley, který ji použil roku 1986 v knize Tvář na Marsu (The Face on Mars); a Hartwig Hausdorf, jenž publikoval roku 1994 své různorodé představy o čínských pyramidách.