Novinky a články z nejkrásnějších míst Asie

Peking – hlavní město spojující staletí císařství a moderního světa

Peking, třetí nejlidnatější město světa, svým způsobem představuje samostatný stát uprostřed ještě většího státu. Tento názor se neodvíjí jen od počtu obyvatel, který přesahuje 20 milionů, ale také od tisícileté historie přecházející nekonfliktně do moderní současnosti. V Pekingu se elegantně snoubí dějiny císařství, komunismu i ruch světového velkoměsta.

Pěking, pohled na budovu CCTV

Peking se se svou více než 3 000 let dlouhou historií řadí mezi tarověká města v Číně. K dalším patří například Si-an, Luo-jang, Kanton, Nanking nebo Kashgar. Podle některých zdrojů je město považováno za kolébku civilizace, protože tam údajně před 700 000 lety žil „Pekingský muž“. Po staletí byl ale Peking především ústředním městem země a sídlem císařů, což dodnes dokládají zachovalé historické části města. Důležitou roli v severní Číně začal Peking hrát přibližně od roku 221 před Kristem za vlády císaře Čchin (Qin), a hlavním městem celé země se stal poprvé v roce 1272 za dynastie Ťin, kdy byl vybudován i císařský palác a známý most Lu-kou (jinak nazývaný most Marca Pola). Ve 13. století pak náhle srovnali město se zemí Mongolové v čele s Čingischánem a honosnosti dosáhl Peking znovu až o století později při nástupu dynastie Ming, která se zasloužila o dnes nejcennější památky a chrámy v Pekingu.

Chrám nebes v Pekingu

V průběhu 800 let císařství si zvolilo Peking za své sídlo celkem 34 císařů, za jejichž vládly vyrostlo celé město v čele s asi nejznámější čtvrtí – Zakázaným městem. Komplex budov a náměstí, které jsou takřka úplně stejné a tvoří pro návštěvníky až nekonečný prostor, se začal stavět v roce 1 406 za časů dynastie Ming. Každé náměstí se mírně liší, ale pro oko jsou tyto rozdíly až zanedbatelné, podstatná byla jejich funkce – ne každý host byl přijat na stejném místě a od toho je odvozen i samotný název. Obyčejným smrtelníkům byl vstup zapovězen úplně.

Peking, Zakázané město

Na začátku 15. století vyrostl také Chrám nebes, další ze symbolů Pekingu. Císař Jung-le (Yongle) z dynastie Ming ho nechal vystavět k náboženským obřadům, při nichž byla uctívána nebesa, a svou polohou uprostřed rozlehlého parku budí dojem klidu a relaxace, ačkoliv se nachází v centru města. Pro odpočinek císařské rodiny byl v 18. století následně postaven za městem velký komplex Letního paláce, obklopený vodními plochami a parky. Zajímavou stavbou v komplexu Letního paláce je Mramorová loď, která měla představovat pevnou a věčnou vládu dynastie Ming.

Mramorová loď v Letním paláci v Pekingu

Chrámy a paláce ale v dějinách mnohokrát ohrožovaly požáry, jelikož byly stavěny primárně ze dřeva. O vypálení Zakázaného města se pokusili zakladatelé dynastie Čching v 17. století, a později Japonci i čínští nacionalisté na počátku 20. století. Desetiletí vlády Kuomintangu (Čínské národní strany), v jehož čele stál po 2. světové válce generál Čankajšek, způsobila rozvrat Číny, a dobytí Pekingu čínskými nacionalisty v roce 1928. V té době město ztratilo na několik let statut hlavního města Číny, a získalo jej až s nástupem Mao Ce-tunga, který na věhlasném Náměstí Nebeského klidu vyhlásil 1. 10. 1949 Čínskou lidovou republiku. Portrét čínského vládce tam visí dodnes na Bráně Nebeského klidu a nedaleko se nachází i jeho mauzoleum.

Náměstí Nebeského klidu, Peking

Úcta k tradicím a bohaté historii se snaží město udržet i v dnešním moderním světě, i přesto, že komunistická vláda v minulém století svým přebudováváním zničila mnohé památky a původní čtvti. Pro nerušené výhledy a zachování duchu historie v Pekingu nenajdete nejvyšší mrakodrapy světa tyčící se vysoko nad smogovou oblohu. I přes toto nepsané pravidlo se v tomto roce dokončuje stavba nového mrakodrapu China Zun, který bude vysoký 528 m, a stane se tak nejvyšší budovou Pekingu, a čtvrtou nejvyšší budovou v Číně.

China Zun, Peking

Za zmínku z moderní části města stojí rozhodně i olympijský park se stadionem Ptačí hnízdo. V roce 2008 se poprvé v Číně uskutečnily olympijské hry. Peking v rámci příprav přepracoval infrastrukturu a přiblížil se západnímu světu i takovými drobnostmi, jako jsou anglické názvy v městské hromadné dopravě a na dalších významných místech, které do té doby nebyly zvykem. Město se stalo modernějším, a tak reprezentuje celou zemi jasným hlasem – bohatou tradicí a dějinami ve spojení s pokročilými technologiemi a moderními budovami.

Stadion Ptačí hnízdo v Pekingu

3 Comments

  1. […] je úsek Badaling ležící u vesnice Pa-ta-ling, asi 58 km od hlavního města Číny, Pekingu. Tento úsek je natolik vytížený, že je víceméně nemožné, zbavit se davů turistů, a […]

  2. […] vliv měly pagody třeba na Letní palác v čínském Pekingu, který sloužil jako letní sídlo čínských císařů. Někdy také sloužily tyto […]

Přidat komentář