Náměstí Nebeského klidu je rozlehlé náměstí v centru Pekingu, hlavním městě Číny. S rozlohou 0,44km2 je největším náměstím v zemi i na světě. Bylo dějištěm mnoha událostí, z nichž měla většina celonárodní význam. Jeho vznik se datuje na počátek 15. století, kdy byla postavena Brána Nebeského klidu, po níž je náměstí pojmenování. Často je označováno také jako Náměstí Nebeského míru nebo Tiananmen, a doslovný překlad z čínštiny znamená Rozlehlé náměstí u Brány Nebeského klidu. Náměstí představuje rozsáhlou rovinu, jejíž dokonalost narušuje 38m vysoký památník lidových hrdinů a monumentální mausoleum legendárního vůdce Mao Ce-tunga. Celé prostranství je ohraničeno nízkým zábradlím, a podléhá neustálému dozoru několika desítek policistů na koních, kteří ho v případě potřeby zvládnou vyklidit do pěti minut.
Náměstí měří 880m na délku a 500m na šířku …rozprostírá se mezi severní Branou Nebeského klidu, která ho odděluje od Zakázaného města, a jižní Branou Správného světla. Na západním okraji leží Velká síň lidu, a na protějším Národní muzeum čínské historie. Doma i ve světě je známé především pro vyhlášení Čínské lidové republiky Mao Ce-tungem v roce 1949, a studentskými protesty v roce 1989, na jejichž potlačení byla nasazena armáda s těžkou technikou.
Náměstí Nebeského klidu v historii
Rozlehlé náměstí vzniklo za vlády dynastie Ming v roce 1417, kdy byla postavena Brána nebeského klidu. Fungovalo jako centrum dynastické byrokracie, a po několik staletí bylo veřejnosti zcela uzavřeno …nacházely se na něm kanceláře nejvyšších státních úředníků, kteří byli pravou rukou císaře. S nástupem dynastie Qing (Čching) na počátku 17. století došlo k přebudování Brány nebeského klidu do dnešní podoby, a kanceláře státních úředníků na náměstí zůstaly až do 19. století, kdy byly zničeny při povstání boxerů. Vyklizením celého prostoru byly položeny základy pro vznik náměstí.
Na místě, kde se dnes nachází Mausoleum Mao Ce-tunga, stála na jeho severním okraji ceremoniální brána celonárodního významu. Otevírána byla pouze při průchodu císaře …po zbytek času byla uzavřená a veřejnosti zcela nepřístupná. V průběhu střídání vlády měnila své jméno podle vládnoucí dynastie …Velká brána Ming; Velká brána Čching a Čínská brána. Nakonec byla na přelomu 20. století zbourána v důsledku rozšiřování náměstí a stavby místa věčného odpočinku Mao Ce-tunga. Náměstí bylo rozšířeno jižním směrem zhruba na dvojnásobek své původní polohy. Veškeré dění v okolí náměstí bylo rozděleno mezi západní a východní bránu, které stály na okrajích dnešního náměstí. Jižně od ceremoniální brány vzniklo rušné tržiště, které dostalo díky tomuto rozdělení název Šachovnicové uličky.
