Hladoví sloni v řetězech: Sloni z turistických center čelí vážné krizi

Mnoho slonů pracujících v thajském turistickém odvětví je přetěžováno a po nekonečně dlouhé hodiny jsou tato majestátní zvířata uvězněna v řetězech, hladovějí a jsou prodáváni do zoologických zahrad nebo hůř, přesouvají se jako levná pracovní síla do nezákonného obchodu se dřevem. Kvůli pandemii koronaviru se počty těchto slonů ještě zvýšily. Mnohé zvířecí parky měly slony v pronájmu od jejich majitelů, kteří za ně inkasovali tučné honoráře. Nyní ale parky kvůli nedostatku turistů musejí zvířata majitelům vracet a ta tak trpí špatnými podmínkami i nedostatkem potravy.

Sloni čelí novým výzvám o přežití

Před pandemií v cestovním ruchu pracovalo kolem 2000 slonů. Už tou dobou bylo mnoho z nich chováno v nevyhovujících podmínkách a často byli „cvičeni“ k jízdě a provádění různých triků pomocí hrubých a násilných metod. Nyní ale zvířata čelí novému nebezpečí. Kvůli ochromení cestovního ruchu jejich chovatelé nemají peníze ani na 300 kilogramů potravy, kterou slon denně potřebuje ke svému přežití.

Sloní tábory a ochránci přírody varují před hladem a novým vykořisťováním, které slonům bezprostředně hrozí.

„Můj šéf dělá, co může, ale nemáme žádné peníze,“ uvedl pro agenturu AFP muž jménem Kosin, který je manipulátorem slonů, o táboře Chiang Mai, kde jeho slon Ekkasit musí žít jen s minimálním množstvím potravy.

Krajina sloních kempů čelí bez turistů v životní krizi

Chiang Mai je severní turistické centrum Thajska. Je to oblast plná sloních kempů a útočišť od těch vykořisťovatelských až po ty humánní. Potíže s přežitím mají ale všechny. Záběry zaslané agentuře AFP z jiného sloního tábora ukazují řady slonů připoutaných nohou ke dřevěným sloupům. Jsou viditelně zoufalí. Koronavirová pandemie zapříčinila „nezaměstnanost“ zhruba 2000 slonů. Nedostatek peněz omezuje jídlo pro slony, které by bylo zdravé pro jejich organismus. Zároveň klesly také mzdy zaměstnanců, kteří se o slony starají. Jejich platy se snížily až o 70 procent.

Prezident Asociace thajských slonů Theeraat Trungprakan se obává, že tato nezaměstnaná zvířata by mohla být brzy použita při nezákonné těžbě dřeva podél thajsko-myanmarské hranice, což je v rozporu se třicet let starým zákonem na ochranu zvířat, který zakazuje používání slonů při přepravě dřeva.

„Ti, kteří neskončí v lesích, možná budou nuceni žebrat na ulicích,“ řekl Trungprakan.

Je to další zvrat v dlouhodobém boji proti vykořisťování slonů, kteří již dlouho svádějí ochránci práv zvířat na ochranu před jejich zneužíváním turistickým průmyslem.

Propady sloního turismu začaly už letos v lednu

Thajský turismus je nejméně z poloviny závislý na cestovatelích z Číny. Kvůli koronaviru se ale už v únoru tržby v tomto směru propadly až o 80 procent ve chvíli, kdy Čína uzavřela virem silně zasažená města a zakázala vycestování svých občanů ze země. V březnu uzavřelo své hranice také Thajsko, které v současnosti hlásí 1388 potvrzených případů nákazy.

„Kvůli ztrátě příjmů je situace kolem podvýživy slonů v krizovém bodě,“ říká majiotel přírodního sloního parku Saengduean Chailert. Zdejší útočiště pro osm desítek zachráněných chobotnatců umožňuje návštěvníkům tato stvoření pouze pozorovat, na rozdíl od filozofie jiných míst, kde se od slonů očekávají jízdy a všemožné cirkusácké triky.

Vypuštění slonů do volné přírody přitom nepřipadá v úvahu. Většina z nich by s velkou pravděpodobností zahynula v teritoriálních bojích s divokými slony. Proto Saengduean žádá vládu o pomoc s financováním zasažených táborů, aby tak pomohla zajistit o něco lepší podmínky pro život slonů.