Imunitní odpověď je reakce organismu na cizí bakterii nebo vir, který se v těle nachází. Je vyvolaná bezprostředně po zjištění přítomnosti virů v organismu.
Po infikaci koronavirem je u všech bez výjimky velmi silná, ale u pacientů s mírným nebo těžkým průběhem nemoci je aktivována jiným způsobem, což lékařům umožňuje již v počátku určit, jak bude nemoc probíhat.
Organismus nepodceňujte, je velmi dobře vybaven
Lidské tělo je výborně naprogramováno tak, aby chránilo samo sebe. V tom nám pomáhají buňky, které se označují písmeny NK – z anglického „natural killer“, tedy v překladu přirození zabijáci. Tyto buňky mají jediný úkol, a tím je zneškodnit všechny buňky cizího původu, ať už viry, nebo bakterie. Přirození zabijáci jsou aktivováni v okamžiku, kdy organismus zjistí přítomnost škodlivých bakterií a virů. Tato aktivace se nazývá imunitní odpověď.
Po zamoření organismu virovými buňkami dochází v některých případech nákazy koronavirem k tzv. cytokinové bouři (hypercytokinemie), což je forma celkové protizánětlivé reakce organismu, při které dochází k nekontrolovatelnému uvolňování protizánětlivých cytokinů. Za normálních okolností jsou cytokiny důležitou součástí imunitního systému, pokud je jich ale příliš, mohou vést až k selhání orgánů a smrti.
Důkladná analýza ve Švédsku
Problematikou nadměrné imunitní odpovědi se zabývá švédský lékař a výzkumný pracovník v oboru imunologie v Institutu Karolinska Niklas Björkström, který popisuje, jak se liší výskyt NK buněk u pacientů s lehkým průběhem onemocnění na rozdíl od pacientů s těžkým průběhem. Vědci z týmu Niklase Björkströma analyzovali vzorky krve 27 pacientů, kteří si prošli covidem, z nichž 10 mělo lehký průběh onemocnění a 17 pacientů prodělalo těžkou formu. K porovnání sloužilo dalších 17 vzorků zdravých osob. Výsledky odhalily, že u všech pacientů nastala imunitní odpověď velmi brzy. Rozdíl byl však ve složení NK buněk.
Chemický rozbor odhalil důvod
U všech pacientů byly provedeny laboratorní testy a důkladná vyšetření. Zjistilo se, že u osob s lehkým a středně těžkým průběhem nemoci odpovídá složení NK buněk imunitní odpovědi vůči běžným respiračním onemocněním. U pacientů s těžkým průběhem byly však NK buňky více agresivní, a to zejména kvůli vyšší expresi perforinových proteinů NKG2C a Ksp37. Z toho vyplývá, že při rozboru NK buněk lze vyvodit průběh onemocnění. Včasná diagnostika a indukce správné léčby může zachránit mnoho životů a eliminovat postcovidový syndrom. Doufejme, že díky nasazení a snaze vědců, lékařů a ostatního zdravotnického personálu, za které jsme velice vděční, dosáhneme úspěchů v boji s tímto nebezpečným onemocněním.
