Miniaturní figurka zpívajícího ptáka vyřezaná z pálené kosti v Číně někdy před 13 500 lety je nejstarší známou vyřezávanou figurkou z východní Asie. Tento objev je o osm a půl tisíce let starší, než veškeré dosud objevené řezby tohoto typu. Miniaturní soška, která není větší než mandlové jádro, je velmi dobře zachovalá a poskytuje vědcům ukázku řezbářské metody, které dávný umělec použil k jejímu vytvoření a způsob, jak zajistil, aby figurka dokázala stát na podstavci v rovnováze.
Figurka zaplňuje mezeru v našich vědomostech
Figurka je pečlivým zobrazením zpěvného ptáka na podstavci. Její rozměry jsou až neuvěřitelně titěrné. Na délku měří jen 19,2 milimetru, šířka je jen o málo víc než půl centimetru a na výšku má 12,5 milimetru. Vědci ji nalezli spolu se zbytky spálených zvířecích kostí a fragmenty keramiky v centru severní provincie Henan, kde se předpokládá, že žily nejranější čínské civilizace.
Podle vedoucího výzkumníka z Univerzity v Bordeaux, Francesca D‘Errica, je figurka nejstarší známou řezbou z východní Asie. Její stáří přitom vědci odhalili jen díky radiokarbonové analýze ostatních nalezených vzorků kostí, tato soška totiž byla pro analýzu příliš malá a křehká.
„Ukazuje se, že v této oblasti začíná sochařství nejméně před 13 500 lety a zaplňuje tak mezeru v našich znalostech o původu umění v tomto regionu,“ řekl D‘Errico reportérům agentury AFP.
Vyřezávaného ptáčka objevil čínský archeolog Zhanyang Li z univerzity Shandong, který odkrývá části archeologické lokality Lingjing od roku 2005. V této lokalitě vědci hledají pozůstatky dávných civilizací už přes půl století a od té doby odkryli už jedenáct různých vrstev starých od 120 000 let až do doby bronzové.
Řezbář vyřešil problém s rovnováhou uzpůsobení reality obrazu
Díky tomu, že je řezba výjimečně dobře zachovalá, umožnila vědcům pozorovat různé řezbářské metody a techniky používané k vytvoření jednotlivých částí postavy ptáka, a to drážkování kamenným nástrojem, škrábání a leštění.
„Naše pozorování ukazují, že umělec dobře věděl, která technika je vhodnější k vyřezání různých částí zvířete,“ uvedl vědec a upozornil na zvláštnost toho, že figurka není plně realistickým zpodobněním zvířete, ale její tvar byl uzpůsoben tak, aby držela na podstavci. „Figurka má příliš velký ocas, což jí umožňuje udržet rovnováhu na podstavci. Bez tohoto triku by pták padal na hlavu,“ uvedl D‘Errico s tím, že to ukazuje, že řezba není jen „náhodným experimentem.“
