Zdálo se, že už je téměř vyhráno, když byly denní nárůsty lidí s nemocí COVID-19 mírnější. To aby ale nesměla přijít na severní polokouli zima, která vše značně komplikuje. Kvůli tomu dochází k takzvané nové vlně koronaviru, kdy počet nakažených překonal 19. října hranici 40 miliónů lidí, což jsou v podstatě celé čtyři České republiky.
Pandemie neúprosně zrychluje
Z dat posledních dnů se zdá, že druhá vlna epidemie bude mít ještě rychlejší nástup a tendenci ke zrychlování. Pro přírůstek 10 miliónů celosvětově pozitivních lidí bylo totiž potřeba již pouhých 32 dní. To je o 6 méně v porovnání s nárůstem na celkový počet 30 miliónů. Je tak naprosto jasné, že vývoj je rychlý a množství odhalených případů stoupá. Svůj podíl samozřejmě mohou mít také rychlejší testy, které se provádí ve větším množství. Nejhorší situace aktuálně panuje na území Evropy. Zde jednotlivé země postupně zavádí restriktivní opatření pro zmírnění rostoucí tendence.
Jaké jsou nejhůře postižené země s vysokými denními nárůsty nakažených
- USA
- Indie
- Brazílie
- Některé země Evropy – Itálie, Nizozemsko, Česká republika, Rakousko, Polsko, Německo
Kompletní a jednoznačné srovnání je však značně problematické vzhledem k nejednotnému množství provedených testů. V některých zemích navíc v posledních týdnech uvažují o zavedení povinného testování, což by mělo zpřesnit statistická data o procentu nakažené populace.
Virus, který trápí celý svět
Pandemie COVID-19 je skutečně celosvětovým problémem, který každý stát řeší svým způsobem. Kromě ohrožení lidského zdraví je v sázce také fungování ekonomiky. Odborníci se obávají recese a značně strmého pádu po poměrně dlouhém růstu a spokojeném žití. Jak vážně to ale celé bude hodně záleží na celkovém trvání problémů a zavedených opatření, které se výrazně dotýkají ekonomického fungování zemí.
