Loňský rok zaznamenal smutné prvenství, a to v dosud nejvyšším počtu zabitých aktivistů, kteří se snažili o zlepšení životního prostředí a zastavení ničení planety a jejích zdrojů. Počet obětí činí nejméně 212, to jsou však pouze oficiální údaje. Nelze vyloučit, že skutečný počet obětí je vyšší. Řada případů se totiž nehlásí nebo jsou mylně zařazeny do jiných statistik, což se týká zejména afrických zemí.
Země s největším počtem zabitých
Nejvíce smrtelných útoků bylo zaznamenáno v Kolumbii, která drží prim s 64 mrtvými. Těsně za Kolumbií jsou Filipíny, kde došlo k 43 úmrtím. Součet obětí v těchto dvou zemích činí více než polovinu celkového počtu zabitých, což je alarmující. Dalšími zeměmi, které se na této smutné statistice podílejí, jsou podle počtu mrtvých
- Brazílie
- Mexiko
- Honduras, a
- Guatemala.
Z výše uvedeného lze dovodit, že přibližně dvě třetiny obětí pocházelo z Latinské Ameriky, respektive zde přišlo o život, přičemž téměř polovinu tvořili původní, domorodí obyvatelé. Vesměs se jednalo o muže, pouze každá desátá oběť byla ženského pohlaví. Ženy však navíc čelí specifickému typu násilí, protože jim útočníci často vyhrožují sexuálním násilím a takové akty pak obvykle nebývají zdokumentovány.
Důvody útoků
V Africe, Asii a Střední a Jižní Americe dochází již po desetiletí k systematickému ničení životního prostředí a k znehodnocování půdy, na které žijí a na niž si činí nároky domorodé skupiny obyvatel. Velkým problémem těchto oblastí je rovněž korupce, a to na lokální i celostátní úrovni.
Většina vražd je spojena s určitými hospodářskými odvětvími, zejména těžbou a zemědělstvím. Někde dochází dokonce k masovým útokům. Jeden z nich se odehrál v březnu 2019 na filipínském ostrově Negros, známém pro pěstování cukrové třtiny. Došlo zde k zabití 14 farmářů, přičemž tento čin se odehrál jen několik měsíců po obdobném útoku, který si vyžádal 9 obětí.
Odvětví jako je těžba, produkce ropy a podobně, zatěžují životní prostředí a mají za následek také nadměrné kácení deštných pralesů a nebezpečně zvýšené emise uhlíku. Pralesy jsou nezbytné pro obranu proti skleníkovým plynům a jejich vypalování navíc znamená zatížení atmosféry oxidem uhličitým.
Vražedné útoky se nezastavují ani před kmenovými vůdci. Jeden z nich byl zabit na Filipínách, na ostrově Mindamao, a to během vojenského bombového útoku. Důvodem bylo, že organizoval protesty proti nekalým těžebním aktivitám.
Ačkoliv Honduras je ve výše uvedeném výčtu na předposledním místě, i tam je situace velice znepokojivá, protože oproti roku 2018 vzrostl v roce 2019 v této zemi počet obětí útoků ze 4 na 14.
Násilí páchané na těch, kteří brání životní prostředí, se však zdaleka neomezuje pouze na neevropské země.
Například v Rumunsku, které patří mezi členské státy Evropské unie, byla zastřelena strážkyně hlídající jeden z největších pralesů v Evropě, protože chtěla zabránit nelegálnímu kácení vzácných stromů.
