Filipíny jsou asijský stát, ležící na území více než 7 tisíc ostrovů, tvořících tři hlavní ostrovní skupiny. Mezi nejbližší země patří Čína, Vietnam a Indonésie, ačkoliv je s Filipínami nespojuje žádná hranice vedoucí po souši.
Přírodní katastrofy
Filipíny se nacházejí v tropickém podnebném pásu, velké a bohužel časté nebezpečí v této oblasti představují tajfuny, označované zde jako „baguio“. Tropické bouře často znamenají velké ztráty na životech a na majetku.
Vedle tajfunů jsou dalšími faktory velice negativně ovlivňující životní prostředí Filipín také časté sesuvy půdy, a rostoucí teplota.
Lidská činnost ohrožující prostředí
Toto jsou však přírodní faktory, ke kterým se však přidávají i faktory lidské, působící rovněž obrovské škody. Mezi ně patří zejména komerční těžba dřeva a důlní těžba, které způsobují znečištění životního prostředí a ničení deštných pralesů.
Proti společnostem provozujícím tyto aktivity vystupují na obranu lidé snažící se o regulaci těchto činností a o dosažení ochrany vlastnických práv.
Pokud se však na Filipínách někdo postaví na stranu požadující ochranu životního prostředí, riskuje tím svůj život. Z ostatních zemí světa již jen Kolumbie představuje v počtu mrtvých z těchto příčin pro Filipíny konkurenci.
Počet mrtvých v této souvislosti za rok 2019 dosáhl na Filipínách čísla 43. Pro srovnání, v roce 2018 bylo obětí 30.
V roce 2016 se ujal funkce prezidenta státu Rodrigo Duterte a od počátku jeho funkčního období se až polovina všech obětí přisuzuje polovojenským skupinám a jednotkám ozbrojených sil.
Oběti ozbrojených útoků
Útočníci se zaměřují především na
- státní zaměstnance pověřené ochranou životního prostředí,
- zemědělce, a
- domorodé vůdce.
Pokud se jedná o poslední dostupné údaje o obětech útoků, 16 z nich je spojováno s důlní těžbou a více než polovina z celkového počtu mrtvých měla propojení na zemědělství. Většina úmrtí byla zaznamenána na ostrovech s velkým přírodním bohatstvím. Téměř polovina obětí pocházela z ostrova Mindanao, který do konce roku 2019 podléhal stannému právu. Jedná se o ostrov s řadou armádních jednotek, které jsou nasazeny do boje proti muslimským a komunistickým povstalcům.
Dalším ostrovem, kde často dochází k zabití obránců půdy, je Negros, ostrov, kde se produkuje cukr. I zde působí řada ozbrojených složek a již po dlouhou dobu dochází k protestům volajícím po územní reformě, která by měl snížit chudobu a společenskou nerovnost.
V roce 2019 právě aktivisté z ostrovů Negros a Mindanao představovali téměř 90 % všech aktivistů bojujících za půdu a zlepšení životního prostředí.
Jednou z obětí byl vůdce kmene Manobo na ostrově Mindanao, jménem Kaylo Bontolan. Byl zabit při vojenském leteckém útoku v dubnu 2019, po svém návratu do hor, kde jeho kmen sídlí. Cílem jeho návratu bylo zdokumentovat násilí proti členům kmene.
Bontolan byl jen jedním ze zabitých domorodců, kteří bojují za své právo na sebeurčení a také za nároky na zemi svých předků.
Situace za vlády nového prezidenta
Vláda prezidenta Duterteho sice oficiálně prohlásila že si je vědoma nebezpečného ohrožení životního prostředí země, ve skutečnosti však vše nasvědčuje tomu, že business je vždy na prvním místě. A tak se dál zvyšují příjmy vlivných politiků, velkých společností a vlastníků půdy, aniž by se dbalo na práva a potřeby místních komunit a ochranu životů těch, kteří volají po zlepšení situace.
Jako příklad může sloužit plánovaná výstavba přehrady s podporou Čínské lidové republiky, která bude znamenat zničení více než 700 domů, jejichž obyvatelé neměli vůbec možnost se k záměru vyjádřit.
Otázkou je, zda se situace v zemi od zvolení prezidenta Duterteho zlepšuje. Podle dostupných informací bylo během prvních tří let prezidenta v jeho úřadu zabito téměř 120 aktivistů, což je téměř dvojnásobek oproti stejnému období předcházejícímu jeho nástupu do funkce.
Jádro problému může být v tom, že vláda a administrativa činnost aktivistů cílené hanobí, pachatelé smrtících útoků nebývají potrestáni, a to vede k nárustů těchto případů.
Problematický je rovněž nově přijatý protiteroristický zákon, který dává ozbrojených složkám rozsáhlé pravomoci proti různým vágně definovaným skupinám nebo jednotlivcům. Při jeho zneužití je tak snadné docílit stíhání těch, kteří kritizují vládu a její kroky.
