Jang-c‘-ťiang je nejdelší řekou na území Číny, kde je obecně známa jako Čchang-ťiang (v překladu Dlouhá řeka), případně také Yangtze. Podél jejího toku se zrodila čínská civilizace i první čínský stát pod vedením Žlutého císaře, a později byla domovem mocných dynastií. Svou délkou i možnostmi je důležitou dopravní komunikací, která vede prakticky přes celou zemi. Obrovský potenciál má také v oblasti energetiky, jíž nejlépe prezentuje mohutná přehrada s vodní elektrárnou známá jako Tři soutěsky.
Jang-c‘-ťiang nachází využití v mnoha oblastech
Málokterá země má na svém území tak pozoruhodnou řeku, jakou je Jang-c‘-ťiang. Využití má odjakživa v hospodářství, kde je využívána k zavlažování a zásobování rozsáhlých zemědělských oblastí – především v Sečuánské kotlině a na dolním toku. Povodí řeky je také nejdůležitějším čínským lovištěm sladkovodních ryb, zejména v oblasti jezer Tung-tching-chu, Pcho-jang-chu a Tchaj-chu – k nejčastěji loveným rybám patří kapr obecný, tolstolobik bílý, amur bílý a amur černý.
Mohlo by vás zajímat: Čínské vynálezy, které změnily svět a posunuly lidstvo
Velký význam má Jang-c‘-ťiang v lodní dopravě, která je možná v délce 2 850km (od čínsko-tibetského pohoří až do výchdní Šanghaje). Její význam je o to větší, že až do Wuhanu mohou plout lodě do výtlaku 10kt (1kt = milion kg), což umožňuje přepravovat velké množství nákladu najednou. Dolní tok řeky křižuje Velký kanál, který už od středověku spojuje řeku s dalšími oblastmi Číny – od ústí řeky Chuaj-che u města Yangzhou směřuje přes jezero Gaoyou na sever k Žluté řece, a dále pokračuje až do Pekingu; na opačnou stranu vede do blízkého města Changzhou.
Dlouhá řeka je bohužel i velkou odpadní stokou, do níž je ročně vypouštěno přes 14 miliard tun odpadních vod. Neméně podstatnou roli hraje řeka v energetice, protože dokáže svou silou pohánět desítky vodních elektráren najednou. Tou nejdůležitější je přehrada Tři soutěsky, která je s výkonem 21 500MW nejvýkonnější vodní elektrárnou na světě. Aktuálně je rozestavených dalších 16 přehrad, a kromě protipovodňové ochrany budou zároveň elektrárnami (největší z nich dosáhnou výkonu 13 860 a 13 050MW).
Mohlo by vás zajímat: Perla Orientu, starý odraz čínské prosperity
Mnoho jmen Jang-c‘-ťiang, každé má jiný význam
Čínský veletok je znám v mnoha koutech, v dřívějším nesjednocené Číně pro něj měli obyvatelé vlastní pojmenování v každé provincii, kterou protékal. Další názvy potom získala od Evropanů, u nichž se nejvíce uchytilo „Modrá řeka“, což je poněkud nepřesné označení, protože je většina jejího dolního toku skutečně zbarvena do žluta. V Tibetu je známa jako Dřičchu, zatímco na území Čínské lidové republiky je obecně rozšířeno pojmenování Čchang-ťiang, v překladu Dlouhá řeka.
Pramen Dlouhé řeky pochází z daleka
Pramenem řeky Jang-c‘-ťiang jsou ledovce Geladandong v pohoří Tangla (Tanggula), které leží v nadmořské výšce 6 621m v centrální části Tibetské náhorní plošiny na jihozápadě provincie Čching-chaj. Veletok protéká středem země přes provincie: Čching-chaj, Tibetská autonomní oblast, S’-čchuan, Jün-nan, Čchung-čching, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si, An-chuej a Ťiang-su, kde o pár desítek kilometrů později ústí ve východní Šanghaji. Celé povodí řeky zaujímá plochu 1 800 000km2, což je přibližně pětina území Číny, na němž žije téměř třetina obyvatel země.
Mohutný tok Dlouhé řeky
Pod názvem Ulan-Muren protéká širokou bažinatou dolinou s postupně se měnícím názvem Tchuo-tchuo a Tchung-tchien. Po opuštění Tibetské náhorní plošiny pokračuje skrze Čínsko-tibetská pohoří, a dále pod názvem Ťin-ša-tang úzkými a hlubokými soutěskami. Jižním okrajem Sečuánské kotliny protéká střední rameno řeky, které má pokojný tok s šířkou 300 – 500m. Dále pokračuje skrze hory na východě kotliny, kde vytváří úsek “tři soutěsky” o celkové délce 100km – právě v tomto úseku zvaném San-sia byla zbudována přehrada Tři soutěsky, největší svého druhu na celém světě.
Dolní tok řeky nese název Čchang-ťiang a protéká Ťiangchanskou rovinou, z níž pokračuje do Velké čínské doliny. V údolí řeky se vyskytuje mnoho průtoků a ramen, čímž poskytuje rozsáhlé zásobování zemědělských oblastí i měst; přičemž řada jezer – z nichž jsou největší Tung-tching-chu a Pcho-jang-chu – průtok vody značně regulují. Dolní koryto toku je obrovské a pro nás jen těžko představitelné, dosahuje totiž šířky 1 – 2km, a hlouboké je mezi 20 a 30 metry. Nakonec se Jang-c‘-ťiang vlévá v Šanghaji dvěma hlavními rameny do Východočínského more, kde vytváří deltu o rozloze přibližně 80 000m2.
Mohlo by vás zajímat: 900 let ztracený klášter Mo-kao je vytesaný ve skále
Vodní režim Jang-c‘-ťiang ovlivňují monzunové deště
Největší přísun vody dostává Jang-c‘-ťiang v létě díky monzunovým dešťům, a její množství v horním toku přitom značně ovlivňuje také tání ledovců v horských oblastech. Dolní tok je o nco mohutnější, v oblasti Sečuánské kotliny stoupá hladina řeky o více jak 20m, zatímco zbytek dolního toku “pouze” o 10 – 15. Největší nárůst ve výšce hladiny nastává v soutěskách, kde dosahuje rozdíl mezi nejvyšší letní a nejnižší zimní hladinou až 40m.
S průměrným odtokem 31 900m3/s je Jang-c‘-ťiang čtvrtou nejvodnatější řekou na světě. a zároveň nejvodnatější řekou euroasijkého kontinentu. Na dolním toku je silný vliv mořských přílivů, které ročně odnesou 280 – 300Mt nánosu až k 750km vzdálenému městu Ťiou-ťiang (Jiujiang), což má za následek neustálé zvětšování delty zhruba o 1km za 35 – 40 let. Kvůli neustálým povodním bylo podél koryta dolního toku zbudováno 2 700km hrází o výšce 10 – 12m, ovšem ani ty povodním zcela nezabránily.
Co si ještě přečíst? Pravidelně pro vás připravujeme magazín o Asii
